Rekonstrukce starého domu je investice na několik desítek let dopředu. Co můžeme udělat, abychom si zpříjemnili život v sušším a teplejším klimatu, které nás nejspíš v dalších letech čeká? A můžeme také pomoci svému životnímu prostředí?

Jsou tedy dvě oblasti, na které se můžeme při rekonstruování zaměřit.

První je náš komfort. Abychom měli v domě a jeho nejbližším okolí příjemnější teploty a zároveň dostatek vody, když ji potřebujeme. To je k řešení jednodušší.

Druhá je životní prostředí jako celek. To je výrazně složitější, protože, jak se dočtete dále, řada postupů má nějaké ale, které ještě není vyřešeno, například recyklaci, nebo se problém přenáší jinam.

1. Zateplení domu

Hlavní motivace k zateplování domů a výměně oken je úspora za topení. Tím se zároveň ušetří energie, kterou není nutno vyrobit v elektrárně, spálením plynu nebo třeba uhlí v kotli, šetří se životní prostředí a neobnovitelné zdroje.

Příklad: 

Nezateplený rodinný dům má ztráty 20 kW a spotřebuje na vytápění 3 300 m³ zemního plynu.

Po zateplení klesne spotřeba na 8 kW, na vytápění spotřebuje jen 1 400 m³ zemního plynu.

Ušetří se tak ročně 1900 m³ neobnovitelného paliva – zemního plynu.

Vrstva tepelné izolace kolem stěn nebo ve střeše navíc pomáhá i v letních vedrech, kdy nějako dobu trvá, než se teplo protlačí do domu, a v noci ho můžete vyvětrat okny. 

Horší je to v době, kdy se vysoké teploty drží i v noci, to pak není kam teplo vyvětrat. 

A jak je to s životním prostředím?

Polystyren

Domy v ČR se nejčastěji zateplují polystyrenem, je to ropný produkt a je ze všech izolantů nejlevnější. Máme ho největší spotřebu na obyvatele v EU. I když je poměrně snadno recyklovatelný, recykluje se ho jen 27 % a na skládkách končí 54 % polystyrenu. Vzhledem k tomu, že v Německu se zrecykluje skoro všechen polystyren, předpokládám, že se bude situace u nás zlepšovat.

Minerální vata

Druhý nejčastější materiál na zateplení je minerální vata. K její výrobě se používá písek a sklo. Slabinou minerální vaty je samotné zateplování, z vaty se uvolňují vlákna, která se dostávají do plic. Proto je třeba používat ochranné pomůcky. Desky obsahují formaldehydové pryskyřice, vyrábějí se už ale i takové, ve kterých formaldehyd není.

Informace o systému recyklace jsem nenašel. Tedy předpokládám, že se hlavně ukládá na skládky.

Dřevovláknité desky

K jejich výrobě se používá odpadní dřevo. Jejímu většímu rozšíření brání vysoká cena a obavy z hořlavosti. Desky se vyrábějí buď mokrou cestou lisováním bez použití lepidel nebo suchou cestou, kdy se používají lepidla. Podle toho, čím jsou spojovány, mohu obsahovat škodlivé látky. Ze tří zmíněných tepelných izolantů jsou nejšetrnější k životnímu prostředí.

Zateplování ano, nebo ne?

Zateplování už je tak běžné a předpisy ho vyžadují, že už nad tím příliš neuvažujeme. Ale i tak vidím zateplování, i když to bude umělými materiály, jako dobrou cestu k ochraně životního prostředí, protože v nám v domě vydrží desítky let. A tím, že tepelné izolanty příliš neakumulují teplo, jak se dočtete dále,  omezují přehřívání okolí domu v době, kdy už na ně slunce nesvítí.

2. Těžké konstrukce v domě

Cihelným a kamenným zdem nebo betonovým podlahám chvíli trvá, než se zahřejí na teplotu okolního vzduchu, a tak v místnostech domů, kde jsou z těchto materiálů postavené vnitřní konstrukce z těchto těžkých materiálů, je v létě příjemněji než v místnostech z lehkých dutinových keramických tvárnic. Této vlastnosti se říká tepelná akumulace stavby a je to výhoda starých budov, které jsou obvykle z těchto těžkých materiálů postaveny. 

Obr. 1: Těžká kamennocihelná stěna má velkou tepelnou jímavost.

Má proto smysl staré těžké stěny v domě zachovat a nebourat je za každou cenu.

Příklad:

Čím vyšší tepelnou jímavost (b) má materiál, tím víc tepla pojme a tím chladněji je v místnosti v létě (nezávisle na tloušťce materiálu):

Žula b =  7 130 000 W2·s.m-4·K-2

Beton b =  2 634 660 W2·s.m-4·K-2

Cihla plná b = 1 224 000 W2·s.m-4·K-2

Sádrokarton b = 795 000 W2·s.m-4·K-2

Dřevo b = 411 640 W2·s.m-4·K-2

Keramické tepelně-izolační bloky b = 115 200 W2·s.m-4·K-2

Dřevovláknitá deska (vlastnosti se liší) b = 24 450 W2·s.m-4·K-2

Minerální vata b = 3 744 W2·s.m-4·K-2

Pro výpočet byly využity tyto hodnoty.

Z tabulky je vidět, proč je v létě ve starých domech z plných cihel příjemněji než v novostavbě z keramických bloků. Tepelná jímavost plné cihly je 10x vyšší. Tepelnou stabilitu v podkroví zatepleném minerální vatou by zachraňoval sádrokarton, bohužel je příliš tenký, tak je při obývání znát spíše vliv minerální vaty.

 

Při rozhodování, zda podkroví zateplit spíše minerální vatou nebo dřevovláknitou deskou, vyhrává dřevovlákno se skoro 7x vyšší tepelnou jímavostí než minerální vata. Mezi dřevovláknitými deskami jsou ale velké rozdíly, tedy je třeba plánovat celou skladbu.

Další pohled na tepelnou akumulaci přináší  článek Vnitřní tepelná akumulace pasivních domů a letní tepelná stabilita, který řeší i efektivní hloubku, která akumulaci ovlivňuje.

Tepelnou akumulaci a práci s těžkými konstrukcemi v domě považuji za opomíjený, ale účinný způsob, jak si zpříjemnit život v letních vedrech. Pomůže vytvořit teplotně stabilnější prostředí v domě a místnosti se budou méně přehřívat. Znamená to ale vyšší náklady na stavbu, protože lépe akumulující materiály jsou dražší.

3. Podzemní nádrže na dešťové vody

Při dešti se nádrž o objemu 5, ale i 15 m3 naplní a tuto užitkovou vodu pak můžete využívat na zalévání zahrady nebo i přímo v domě na splachování WC.  K tomu je ale třeba zajistit doplňování vody, když bude nádrž prázdná. 

Slabinou nádrží je jejich velikost a prostor, který kolem sebe potřebují. Na pozemek například ve velkém městě se nádrž vůbec nemusí vejít, neboť by byla tak hluboká, že by se podkopaly základy domu. Nádrž musí mít přepad. U toho záleží, jaké je podloží. Buď voda přepadá do vsaku, nebo, pokud podloží dobře vsakuje, tak do průlehu v terénu. Jakou formu bude třeba zvolit, pomůže určit hydrologický posudek.

Obr. 2: Podzemní nádrž na dešťové vody

Při rekonstrukci domu se nádrži nebo vsaku nevyhnete, stavební úřad je po vás budou vyžadovat.

Ukládání dešťové vody do nádrží k dalšímu využití vidím jako dobrou cestu nejen tam, kde je vody málo. Její hlavní využití vidím pro zalévání zahrady, využití v domě je technicky náročnější.

4. Recyklace šedých vod v domě

Jako užitkovou vodu můžete použít vodu z mytí rukou, pračky, vany nebo sprchy. Nemůžete využít vodu s fekáliemi z WC a není vhodná ani mastná voda z dřezu. Systém na recyklaci se umisťuje v nejnižším místě domu, to je nejčastěji ve sklepě. 

Výhodou tohoto systému oproti využití dešťových vod je, že na mytí a koupání spotřebujete víc vody než na splachování, tedy je jen malá šance, že voda dojde a bude třeba ji dopouštět.

Slabinou je, jakou vodu skutečně do umyvadla nebo vany vypouštíme. Pokud se tam kromě mýdlové vody dostanou i splašky například z mytí plen nebo zadečků dětí, systém se kontaminuje. 

Kdy recyklaci využijete? Hlavně v místech, kde hrozí nedostatek vody, a je tak třeba s ní výrazně šetřit. Úspora peněz není tak velká.

Recyklaci a dešťovým vodám se podrobněji věnuji v článku Jak využít dešťovou a recyklovanou vodu v rodinném domě. 

5. Fotovoltaická elektrárna na rodinném domě

Pomocí fotovoltaických článků vyrobíte elektrickou energii, kterou máte k dispozici právě teď. Tu je nejlepší využít pro vlastní potřebu, protože prodej do sítě příliš efektivní není a za virtuální úložiště platíte stálý paušál ať ho využijete, nebo ne.

Články vyrábějí elektřinu hlavně přes den, navíc nejvíce se jí vyrobí v létě. Eenergii spotřebujete buď pokud máte větší spotřebu elektřiny i v průběhu dne, například elektrickým vytápěním, nebo musíte přebytky uložit, ať už do baterie nebo častěji do zásobníku na teplou vodu na mytí. Další možnost jsou virtuální baterie, ale zde musíte navíc platit měsíční paušál.

Jak je to s životním prostředím

Co mají fotovoltaické články společného s teplotními změnami, když je to jen další způsob výroby elektřiny? A není výroba panelu náročnější, než kolik energie panel vyrobí? 

Autor tohoto článku (anglicky) odhaduje návratnost energie na výrobu přepočtenou na CO2, vyprodukované při jeho výrobě, přibližně na půl roku, české zdroje udávají návratnost v našich podmínkách zhruba 2 roky.

Úspornost fotovoltaického článku k životnímu prostředí tedy začíná nejpozději po dvou letech. Kdy by k získání elektřiny z konvenčních zdrojů bylo třeba pálit uhlí v elektrárně nebo vyrobit energii pomocí jaderného štěpení.

Slabinou fotovoltaických článků je jejich recyklace. I když je zajištěný sběr a jsou vymyšlené metody, není zatím efektivní systém, který by recyklaci zajišťoval, a až bude, tak velmi pravděpodobně nebude šetrný k životnímu prostředí.

Systémy fotovoltaických elektráren probíhají rychlým vývojem, současná běžná účinnost článků je kolem 18 %. Před 10 lety to bylo kolem 12%. Dá se čekat, že do budoucna se budou články ještě zmenšovat.

Zda má fotovoltaický systém na domě smysl z hlediska životního prostředí, není jisté, úspora energie není velká, baterie, která nejlépe překlene dobu od načerpání energie do její spotřeby, obsahuje vzácné lithium a další těžké kovy. Nejvíc elektřiny vyrobíte v létě, ale potřebujete ji v zimě.

Můj názor tedy je, s fotovoltaikou ještě několik let počkat.

6. Venkovní stínění

Rolety, žaluzie, pevné i pohyblivé markýzy. To vše omezí průnik slunečních paprsků a tím i tepla do domu. Sluneční paprsky, když proniknou oknem, ohřívají předměty, na které dopadají, a ty sálají teplo dál do okolí.Proto nejsou tak účinné vnitřní žaluzie, ty se od slunce rozehřejí a zároveň jsou uvnitř v místnosti, kde předávají teplo dál.

Obr. 3: Okno s venkovní žaluzií, účinný způsob stínění

Venkovní stínění oproti tomu paprsky do místnosti nepustí, a když se i venkovní roleta rozehřeje, ještě obyvatele místnosti chrání tepelně-izolační sklo.

Venkovní stínění považuji za velmi účinný způsob, jak omezit přehřívání místností. Otázkou, jak osadit roletu a žaluzii nad okno, aby pokud možno nebyly vidět, se zabývám v článku Zateplení předokení žaluzie a rolety při rekonstrukci domu.

7. Zeleň před okny

V přízemí tráva a keře, v patře pak koruny blízkých stromů. Jsou příjemné na pohled, ale také pomáhají na rozdíl od ploch s položenou betonovou dlažbou, ochladit prostor před okny. Teplota zeleně je totiž nižší než teplota letního vzduchu. Vzrostlé stromy pomohou zvláště na jihozápadní a západní straně domu chránit proti pronikání horkých odpoledních slunečních paprsků na fasádu a do oken domu.

Obr. 4: Vesnická idylka, ale zároveň účinný způsob chlazení

Zeleň ale potřebuje prostor, hlavně stromy, a na ty může být zvláště v městské zástavbě málo místa.

Práce se zelení je  podle mého názoru další způsob ochrany před teplým počasím, u kterého ještě není úplně využitý jeho potenciál.

8. Zelená střecha

Podobně jako zeleň před okny je povrch zelené střechy výrazně chladnější, než když použijete střešní tašky nebo plechovou krytinu. Zeleň ale musí opravdu růst, pokud bude na střeše jen vyschlá hlína, bude situace podobná jako u ostatních typů střech.

Čím větší vrstva hlíny a vzrostlejší rostlinstvo, tím spíše bude zelená střecha fungovat, zároveň bude ale těžší a musí s tím počítat nosné konstrukce. Zelená střecha také pomáhá zadržovat vodu při větších deštích, která pak pomaleji odtéká. 

Vypadá sice ideálně, ale při rekonstrukcích starých domů se příliš nepoužívá, nanejvýš v malé ploše na přístavbě nebo hospodářském objektu. Potřebuje údržbu a také je finančně výrazně náročnější než běžná krytina.

9. Vzduchotechnika s rekuperací vzduchu

Vzduchotechnika s rekuperací pomůže dům větrat i v letních měsících, kdy máte problém okno otevřít, zvláště v případě, že máte přívod vzduchu na chladnější severní fasádě, nebo využíváte zemní výměník, ve kterém přívodní vzduch ochlazuje zemina. Toto ochlazování je spíše doplňkový efekt, hlavní důvod, proč rekuperaci využíváme, je zlepšení prostředí v místnostech a snížení tepelných ztrát větráním.   

10. Klimatizace

Klimatizační jednotka se skládá ze dvou částí. Vnitřní, která vypouští chladný vzduch do místnosti, a venkovní, která naopak své okolí ohřívá. Jednotka se dimenzuje na výkon cca 30 W na 1 m³ vnitřního vzduchu, což je více, než na kolik se spotřebuje na vytápění běžného zatepleného domu v zimě, cca 24 W na 1 m³.

Obr. 5: Venkovní část klimatizační jednotky ohřívá své okolí.

Klimatizaci považuji za krajní způsob, jak ochladit prostor v domě v době vysokých letních teplot. Jednotka jen teplo přesune ven, kde se ohřeje prostor před venkovní částí klimatizační jednotky. Jako lepší variantu považuji návrh kombinace některých z předchozích metod, kdy se podaří ochladit vnitřní prostor třeba ne na tak nízké teploty, ale s menším zatížením životního prostředí.

Shrnutí

V současném teplém a spíše suchém počasí se snažíme hlavně zachovat komfort pro svůj život. Toho se nejsnáze dosáhne při celkové rekonstrukci domu, kdy můžeme udělat větší stavební opatření. Později už toho dokážeme daleko méně.

Základním pravidlem je nepustit teplo do domu, ať už tepelnou izolací nebo stíněním. A když už se dovnitř dostane, tak mít uvnitř konstrukce, které zbrzdí rychlé zahřívání.  Pro zajištění zásob vody je základem nádrž, kterou je možné v místech, kde je vody opravdu nedostatek, doplnit systémem recyklace.

Ne všechna opatření, která zvyšují komfort, jsou zároveň šetrná k životnímu prostředí. U některých navíc hraje roli současný trend, i když jejich skutečná efektivita není jistá.

Chcete dostávat aktuální informace ze stavařského blogu? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší emailové schránky.