Kompletní rekonstrukce je velký zásah do rodinného domu, velká část konstrukcí a technického vybavení bude třeba vyměnit buď proto, že už dosloužily, nebo nesplňují současné standardy. Každý dům je ale jinak stavěný, tedy zrovna ve vašem domě může některá z konstrukcí zůstat, třeba proto, že byla nedávno zrekonstruována, nebo je v dobrém technickém stavu. Hodně tady záleží na stáří domu. Následující body platí pro rekonstrukci domu postaveného za první republiky, který nebyl od té doby výrazně upravován, ale budou rámcově odpovídat i stavbám z jiných období.
1. Střecha a konstrukce krovu
U sedlové střechy je střešní krytina je desítkách let dožilá, keramická taška má životnost 80 – 100 let. Nejspíš zamýšlíte i vestavět do podkroví obytné místnosti a staré střechy neměly pod taškami pojistnou hydroizolaci, která by chránila podkroví proti zatečení. Proto je třeba krytinu a oplechování vyměnit a přitom pod ně položit i pojistnou hydroizolaci, které podkroví ochrání.
U konstrukce krovu záleží na jejím stavu, únosnosti a také zda nebude třeba dělat úpravy vzhledem k podkroví, například střechu přizvednout, změnit její sklon, nebo posunout nosné prvky, pak se konstrukce krovu mění.
U ploché střechy se obvykle nosná konstrukce zachová, ale doplní se nová tepelná izolace a nová hydroizolace buď asfaltová, nebo z plastu.
2. Štítové zdivo
Štíty domu byly často vyzděny jen z tenké 150 mm silné cihelné příčky vyztužené sloupky v místě uložení krovu. Štíty se nahrazují novým zdivem většinou v případě, že je bude třeba nadezdívat, měnit sklon střechy, zvyšovat ji, a nebo dělat nové železobetonové stropy v úrovni podlahy podkroví.
Zachovávají se obvykle v případě, kdy se tvar střechy a krov nemění.
Obr. 1: Štít domu je tvořený 150 cm silnou příčkovkou vyztuženou sloupky
3. Vnitřní rozvody
Rozvody vody, kanalizace, elektřiny a vytápění mají většinou už svou životnost za sebou.
U vytápění jsou to mohutné ocelové trubky, které se nahradí tenčími měděnými. Stejně tak se mění ocelové, často vodním kamenem zarostlé potrubí pro teplou a studenou vodu.
Staré elektrorozvody byly vedené hliníkovými dráty, které trpí velkou teplotní roztažností, kdy se uvolňují ze svorek, navíc nebývají uzemněny. Ty se mění se za nové měděné trojžilné kabely napojené na uzemnění domu spojené s hromosvodem. Ten je také třeba vyměnit.
Ale i u rozvodů, které byly provedeny v posledních 20 letech, dojde většinou k jejich výměně kvůli přebudovávání koupelny nebo přesunu kuchyňské linky a vůbec celkové změně dispozic.
Je třeba počítat i s novými rozvody vzduchotechniky pro rekuperační jednotku, které sice ve starém domě nebyly, ale pomáhají vyřešit větrání, po nahrazení netěsných oken těsnými a zajistit čerstvý vzduch v domě.
4. Kotel
Kotel v domě pochází obvykle z 90. let minulého století a má výrazně nižší účinnost než zdroje tepla, které se používají v současnosti. Je možné, že vám vedle kotle na plyn, který se používá, teď stojí ještě starší litinový kotel na uhlí.
Místo něj osadíte plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, případně kotel na pelety nebo dřevo, zároveň s celým novým topným systémem. Hlavní kotel můžete doplnit krbovými kamny nebo krbovou vložkou v obýváku.
Nový zdroj tepla zároveň ohřívá i teplou vodu na mytí a zruší se zásobníkový ohřívač v koupelně.
Obr.2: Starý dosloužilý kotel s mohutnými rozvody
5. Izolace proti zemní vlhkosti
Pokud dům nějaké izolace proti zemní vlhkosti měl, jsou už nefunkční. Nově se stěny buď podřezávájí a hydroizolace se vkládá, nebo se vrtají do stěn vrty a ty se plní krémovou injektáží, která stěny proti zemní vlhkosti chrání. Do podlah se vkládají většinou pásy z PVC nebo asfaltu, ty se na izolaci stěn napojí.
Obr.3: Krémová injektáž proti zemní vlhkosti
6. Podlahy
V přízemí se skladba podlahy mění celá, vykope se i kus hlíny pod ní a vloží se do ní nové vrstvy tepelné izolace a izolace proti zemní vlhkosti. Je ale třeba dávat pozor, aby se nepodkopaly základy.
Podlaha, pod kterou je konstrukce stropu nad sklepem nebo přízemím se vymění také. Buď celá, nebo jen vrchní nášlapná vrstva podlahové krytiny, tedy dlažba nebo PVC a roznášecí vrstva, to jsou většinou prkna nebo betonová mazanina. Místo ní se použije buď beton, nebo desky na bázi dřeva a na ně nová nášlapná vrstva, v současnosti v obytných místnostech nejčastěji vinyl a v sociálním zázemí dlažba. Pod těmito vrstvami je zásyp suti nebo škváry, ten se buď zachová, nebo vymění za tepelnou izolaci.
7. Okna, dveře a vrata
Původní okna jsou obvykle dřevěná špaletová se dvěma okenními křídly za sebou, v každém z nich je jedno sklo. Dveře, ať už vstupní, nebo vnitřní jsou dřevěné v dřevěné nebo ocelové zárubni.
Tyto výplně špatně izolují proti úniku tepla a mezerami táhne. Mezi okna se pak často dává deka, nebo jiná provizorní izolace, aby jimi táhlo méně. Vnitřní dveře navíc už po desítkách let používání nejsou příliš vzhledné.
Nově se při rekonstrukci osazují do fasády dřevěná nebo plastová tepelně-izolační okna a vstupní dveře. Okna a průhledné výplně dveří jsou většinou zasklené trojskly a mají těsné spáry, aby neunikalo teplo, když zrovna nevětráte. Nová okna sice nemají dvě okenní křídla za sebou, jako špaletová, ale i taková se stále vyrábějí, jen jsou výrazně dražší.
Vnitřní dveře jsou na rozdíl od venkovních konstrukčně podobné těm původním, nejčastěji dřevěné v dřevěné obložkové nebo ocelové zárubni. Když máte málo místa, můžete osadit posuvné dveře s posunem buď po stěně, nebo do dveřního pouzdra.
Vrata byla původně otevíravá jako dvoukřídlé dveře, nová jsou nejčastěji sekční, z širokých lamel, které se vysouvají pod strop garáže.
8. Fasáda
Omítka vápenná nebo vápenocementová chránila nosné konstrukce proti povětrnostním vlivům. Nyní se nahrazuje tepelně-izolačním systémem z polystyrenu, minerální vaty a dalších izolantů s tenkovrstvou omítkou, který chrání dům i proti úniku tepla.
Původní omítka se, pokud je ale v dobrém stavu zachová, pokud ne, tak se při rekonstrukci otluče a provede se nové fasádní souvrství přímo na ní.
9. Odvod dešťových vod
Dešťové vody se původně sváděly na terén, kde se vsakovaly do země, často přímo pod základy domu, kde způsobovaly vlhnutí stěn.
Tento systém se nyní nahrazuje svodem buď přímo do podzemního vsaku nebo do nádrže k dalšímu využití a s přepadem buď do vsaku, nebo do obecní kanalizace, pokud to její správce povolí.
Dešťová voda se kromě zalévání může využít přímo v domě na splachování WC.
10. Schodiště
Hlavní domovní schodiště se snažíme pokud možno zachovat, protože na jeho funkci se za posledních sto let nic nezměnilo. Nové se staví jen v případě, že ho potřebujete z nějakého důvodu přesunout, například, když potřebujete rozdělit dům na dvě bytové jednotky. Daleko častěji se ale mění schodiště na neobývanou půdu, kam chcete vestavět obytné místnosti. To původní bylo velmi strmé a nahrazuje se pohodlnějším.
Obr.4: Strmé schodiště na půdu bude třeba vyměnit
11. Oplocení
Nové oplocení je možné odložit až po rekonstrukci rodinného domu. Často do něj ale musíte zasáhnout už při samotné stavbě. Do plotu je totiž velmi často třeba přesunout elektroměr z domu, ten se umisťuje většinou vedle přípojkové elektrické skříně, případně přímo na ní. Může být nutné oplocení vyměnit, i když děláte nový nájezd ke garáži nebo parkovacímu stání. Pokud do oplocení zasahovat nemusíte, je možné jeho výměnu ještě o pár let odložit.
Přijde vám, že z domu nic nezbylo?
Po odstrojení zbydou obvykle obvodové stěny, strop nad přízemím, pokud dům má, tak i nad patrem a většinou i hlavní domovní schodiště. U domů v lepším stavu konstrukce krovu, a pokud byla v posledních letech nově provedena, tak i střecha, zbytek je obvykle potřeba udělat při rekonstrukci nově, aby vám dům mohl další desítky let dobře sloužit.
Takto to vypadá, že se mění jen staleté konstrukce, často ale musíte měnit něco, co bylo nainstalované před deseti lety. O tom ale zase někdy příště.
Chcete dostávat aktuální informace ze stavařského blogu? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší schránky.
