Chodím tak kolem dánského rodinného domku a je mi to celé divné. Domy jsou obložené cihlami, ale zeď je strašně tenká. Dohromady to odhaduji na 40 cm. Tady něco chybí. Dánské cihličky jsou široké 11,5 cm, takže na samotnou nosnou zeď i s tepelnou izolací zbývá necelých 30 centimetrů a to je dost málo.

Nedalo mi to a začal jsem hledat různě rozestavěné rodinné domky. Kromě tajemství, které se skrývá za tenkými zdmi, jsem našel i spoustu dalších rozdílů mezi českým a dánským stavěním a rozhodl se, že se o ně podělím i s vámi.

Stavění domů v Česku

Nejprve si v kostce shrňme, jak se staví zděný dům v Česku. Vykopou se výkopy pro základy, vybetonují základové pasy, ty se zvenčí obloží polystyrenem. Na pasy se vylije základová deska a na ni se položí izolace proti vodě. Na desku se vyzdí nosné zdi, příčky a komín. Nosné zdi jsou buď ze silných keramických termobloků, které se nahodí omítkou, nebo jsou zdi z tenkého hůř izolujícího zdiva (tenké keramické bloky, beton atd…) a to se později obalí polystyrenem.

Obr.1: Český rodinný dům

Zdi se pod stropem spojí železobetonovým ztužujícím věncem. A pokud je to bungalov, se kterým budeme srovnávat, postaví se na věnec rovnou konstrukce krovu a položí střešní tašky. Do otvorů v nosných zdech se osadí okna a venkovní dveře. Na základovou desku se položí polystyren, zalije se betonem, a tak vznikne podlaha, na kterou stačí jen položit koberec, lamino nebo dlažbu. Rozvody vody, kanalizace, elektřiny a topení se montují průběžně. Na závěr se dokončí interiery a dům se nahodí omítkou nebo obalí polystyrenem. Stavba českého domu trvá 6 – 12 měsíců.

Jiný kraj, jiné cihly

V Dánsku se staví nejčastěji bungalovy nebo patrové vilky. Je tu zakázané obkládat domy z venčí tepelnou izolací, takže když na dům poklepete prstem, zeď zazvoní keramickou cihlou. Pohledová fasáda je nejčastěji cihličková, v některých částech země omítaná, ale pod ní jsou stále keramické cihličky. Cihličky jim říkám proto, že jsou o něco menší než české cihly. Keramické termobloky, které známe z Čech se v Dánsku prakticky nepoužívají. A tomu se přizpůsobila i nabídka jejich výrobce.

Obr.2: Čerstvě dostavěná dánská rodinná vilka

Vyzkoušejte si. Otevřete české stránky výrobce keramických bloků http://www.wienerberger.cz/zdivo a teď jeho dánské stránky http://www.wienerberger.dk/mursten, co nabízejí? Zkrátka jiný kraj, jiné cihly.

Dánský dům od základů

Postup stavby popíšu na bungalovu. Nejprve se vykopou výkopy pro základy, podobné jako u českých domů, ale tady už podobnost končí. Základový pas se skládá z vnitřní a vnější betonové části, které rozděluje polystyrenová deska. Hlína mezi základovými pasy se zhutní a položí se na ni silná vrstva polystyrenu. Na polystyren se natáhne podlahové topení a zalije se betonem. Tím jsou hotové základy a rovnou i podlaha.

Obr.3: Výztuž základové desky s topením, zdroj: http://familienmulvad.blogspot.dk

O pronikání vlhkosti z podloží do domu se Dánové zdá se moc nestarají. Alespoň u domu, který nemá sklep. A co zemní plyn radon? Pod domem jsou rozvedeny děrované plastové trubky, ty se svedou do jednoho místa a odvětrají nad střechu.

A nyní přicházíme k záhadě s tenkými stěnami. Nosné zdi jsou totiž tvořeny pórobetonovými panely silnými 10 cm a širokými 60 cm. Panel je vysoký 2,5 metru, tedy až do stropu. Dům se celý poskládá z těchto tenkých panelů.  Je mi záhadou, že panel na tuto výšku domu vydrží a nezlomí se. Kolem oken jsou menší panely napříč a tvoří tak ostění oken. Panely vyrábí firma Ytong známá i v Česku.

Obr.4: Stěny s porobetonovými panely Ytong tl. 100 mm

Na horní hranu panelů se položí dřevěná fošna a na ni postaví jeřáb konstrukci z dřevěných příhradových vazníků. Jakmile se položí tašky, už do domu neprší. Tedy se neřeší ani žádný železobetonový pozední věnec, který známe z českých staveb.

Ale zpátky ke stěnám. Stěny se obloží alespoň 20 cm minerální vaty a obezdí fasádou z cihliček. Minerální vata je uprostřed zdi a perfektně navazuje na už hotovou izolaci základů. Celá stěna je tedy silná přibližně 40 cm.

Ještě před montáží venkovní fasády se osadí okna, která jsou uprostřed zdi, přesně v rovině minerální vaty. Toto umístění omezuje tepelné mosty kolem oken. Nyní je dům skoro hotový, stačí napojit vodu, kanalizaci a elektřinu, položit na beton podlahy vrchní nášlapnou vrstvu, například dřevěnou plovoucí podlahu.

Obr.5: Zdění cihličkové fasády, tepelná izolace a předazená okna

Kudy se vede elektřina, aby se nerozbily už tak tenké zdi? U venkovních stěn se skrz vnitřní panel provrtá otvor a elektřina se vede za panelem pod minerální tepelnou izolací. Pod minerální vatou je možné vést i vodu a kanalizaci. To je ale spíš výjimečné. A co topení a komín? Ve městech se používá dálkové topení, takže komín ani kotel není potřeba a podlahové topení se nainstalovalo už na začátku s betonovou základovou deskou.  Doba stavby bungalovu od výkopů po nastěhování je z mého pozorování  přibližně 4,5 měsíce. Takto postavený dům je kvalitou na úrovni našeho nízkoenergetického domu.

Stále další otázky

Stále se mi honí hlavou několik otázek. Jak to, že se udrží 2,5 m vysoký a 10 cm silný panel? Jak to, že se nedostane do domu bez hydroizloace podzemní vlhkost, zvlášť  v zemi, kde často prší? Jak to, že není třeba pozední věnec? Nestavíme v Česku moc složitě?

Obr.6: Dánský bungalov těsně před dokončením

Závěr česko-dánský

Tak nějak mám pocit, že Dánové stavějí o dost jednodušeji. Stylem, který jsem popsal se staví bungalovy a patrové rodinné domky. Domy jsou energeticky velmi úsporné, určitě existuje i nepříliš odlišná pasivní verze, v některých domech jsem viděl i rozvody rekuperace.

Sympatické mi je, že domy nejsou velké polystyrenové krabice, ale mají pevné bytelné zdi i zvenčí. Hodně mě překvapilo, že stejní výrobci stavebních materiálů v Česku i Dánsku nabízejí o dost rozdílný sortiment, stačí přepsat .cz na .dk a jste v jiném světě.

Novinky o rekonstrukcích

Napíši vám když vyjde nový článek, vypíši seminář nebo se objeví jiná novinka na webu perlikprojekce.cz. Ochrana osobních údajů.