Člověk, aby se v zimě zahřál, navlékne přes triko svetr. Je to daleko pohodlnější než cpát vlnu pod tenké oblečení. Nejen že je to pracnější, uvnitř je najednou těsněji a také se izolace nedostane všude. Při rekonstrukci rodinného domu se vnitřnímu zateplení občas nevyhnete.

V říjnu jsem se zúčastnil semináře o rekonstrukcích domů na pasivní (pořádá Centrum pasivního domu) a zjistil, že se tímto tématem už někdo docela důkladně zabýval. O základní principy ze semináře se s vámi podělím na následujících řádcích.

Vlhkost a plísně

Proč je vlastně vnitřní izolace takový problém? Vždyť stačí zeď obalit minerální vatou zevnitř místo zvenčí a je vystaráno! Není to tak jednoduché, pod izolací se totiž může hromadit vlhkost, růst plísně a houby, zkrátka vám přibývají v domě alergeny.

Vnitřní tepelná izolace je také daleko méně účinná, obalíte zdi místností, ale tepelněizolační vrstvou procházejí jako tepelné mosty příčky a vnitřní nosné stěny. Musíte také obalovat okenní otvory, aby nevznikaly tepelné mosty kolem oken.

Zároveň se vám zmenší vnitřní prostor místností. Například, máte místnosti o rozměrech 4 x 4 m, tedy ploše 16 m², ze dvou stran místnost zaizolujete 10 cm izolační předstěnou, místnost se zmenší o cca 0,8 m², což je 5 % původní plochy.

Místnost s vnitřní izolací

Obr. 1: Místnost se izolací zmenší o 0,8 m².

Když to zvenčí nejde

Nastínil jsem vám nevýhody vnitřních izolací, ty jsou důvodem, proč se domy v Česku izolují hlavně zvenčí. V některých případech se ale vnitřním izolacím nevyhnete, důvodem je například:

  • památkově chráněná fasáda nebo taková, kterou nechcete zbourat,
  • společná zeď se sousedem,
  • zeď pod úrovní terénu zvenčí nepřístupná,
  • stěna na hranici pozemku, kdy majitel sousedního pozemku nedovolí izolovat zvenčí.

Na semináři jsme se zabývali dvěma možnostmi, jak dům zevnitř zaizolovat vzhledem k tepelným mostům; buď můžete obalit zevnitř všechny stěny, nebo postavit dům v domě.

Obalit stěny zevnitř

Nejjednodušší možností je obalit zevnitř všechny stěny, včetně doizolování ostění oken a zatažení izolace až pod okenní rám. Při tomto způsobu zateplení se vyplatí izolace o síle 4 až 10 cm. Kvůli vlivu tepelných mostů, které způsobují stropy, příčky a stropní trámy nemá silnější izolace efekt. Touto metodou dosáhnete ve většině případů pouze nízkoenergetického domu, ale i to je výrazná úspora energií. Aby se zlepšily izolační vlastnosti domu v rozích, je možné ve styku s příčkami vytvořit šikmé náběhy z tepelné izolace.

Dům v domě

V případě, že je možné obalit zvenčí trámy nebo všechny vnitřní konstrukce vybourat i se stropy, postavit nové obvodové nosné konstrukce uvnitř domu a vynechat mezeru cca 25 cm pro tepelnou izolaci, vytvoříte vlastně úplně nový dům uvnitř současných obvodových stěn. Pak se nemusíte omezovat v tepelné izolaci a bez problémů vytvoříte pasivní stavbu, která bude skryta pod původní fasádou.

Skladba konstrukce proti vlhkosti

Hlavní poruchou, která může při použití vnitřního zateplení vzniknout, je hromadění vlhkosti pod tepelnou izolací. Ta závisí na množství srážek v místě stavby a propustnosti tepelné izolace.

Podle množství srážek byly vytvořeny tři kategorie vlhkostní zátěže:

  1. Nízká zátěž, roční srážky max. 600 mm (70 % České republiky)
  2. Střední zátěž, roční srážky max. 800 mm (25 % České republiky)
  3. Vysoká zátěž, roční srážky nad 800 mm (5 % České republiky)

roční úhrn srážekObr. 2: Roční úhrn srážek v ČR, zdroj: CHMU.

Plísně a mikroorganismy začnou růst, když aktivita vody uvnitř konstrukce vzroste nad 80 %, to se nejčastěji stane v místě styku stěny s tepelnou izolací.

Na semináři nám ukazovali různé skladby konstrukcí s různými izolačními materiály vhodné pro prostředí s různými typy tepelných izolací a parozábran. Izolační materiály v příkladech byly: pěnový polystyren, minerální vlna (foukaná izolace např. Climatizer), celulóza a kalciumsilikát (např Ytong Multipor).

V posledních letech probíhala mezi odbornou veřejností vášnivá diskuse na téma, zda difuzně otevřené, nebo difuzně uzavřené systémy. Tedy zda dávat do skladby parozábranu, nebo ne. U vnitřní izolace je odpověď jednoduchá, tady záleží na použité izolaci a kategorii vlhkostní zátěže. Podrobně skladby rozebírat nebudu, ale popíšu alespoň základní pravidla, jak s nimi pracovat.

  • Velký problém mají materiály, které jsou difuzně otevřené, které si vlhkost neumí převést k vnitřnímu povrchu a odvětrat. Takovým materiálem je minerální vlna, kterou bez parozábrany nemůžete použít ani v nejnižší kategorii.
  • V difuzně otevřené skladbě nejlépe funguje celulóza, kterou můžete použít v kterékoliv, i nejvyšší III., vlhkostní kategorii.
  • Dobré využití má překvapivě i pěnový polystyren, pokud není v difuzně otevřené skladbě, tak jej můžete použít pro I. i II. kategorii. Ve III. kategorii s hydrofobní úpravou fasády, například silikonovým nátěrem.
  • Podobně dobré využití má i kalciumsilikát, který umí přesunout vlhkost podobně jako celulóza. Používá se pouze v difuzně otevřené skladbě a vyhoví kterékoliv kategorii.

KalciumsilikátObr. 3: Kalcium silikát (Ytong Multipor, zdroj: http://blog.xella.pl)

Kritická místa zateplení

Důležité je, aby nekondenzovala vlhkost v rozích místností, proto je třeba vytvořit návaznost mezi tepelnou izolací obvodových a vnitřních konstrukcí, například zaizolováním podlahy v přízemí, které se napojí na izolaci stěny. Rosení stěn v rozích omezíte pomocí šikmých náběhů u vnitřních příček.

Vnitřní izolace StěnaObr. 4: Vnitřní napojení příčky s náběhy tepelné izolace

Kritické místo je v napojení oken na tepelnou izolaci, kde musí vnitřní izolace zaběhnout až pod rám okna. Jinak bude v rohu u rámu okna teplota nižší než teplota rosného bodu a roh bude plesnivět.

Vnitřní izolace OknoObr. 5: Vnitřní napojení okna s tepelnou izolací pod rámem

Další nebezpečné místo vzhledem k vlhkosti je zhlaví trámů. Zhlaví totiž může po navlhnutí uhnívat. Nejnebezpečnější je, pokud se umístí tepelná izolace přímo mezi trámy do stropní konstrukce, pak trám prochází mezi dvěma prostředími s velkým rozdílem teploty, a tím se zvyšuje riziko už zmíněného uhnívání. Zde je dobře popsaná problematika řešení zhlaví trámu.

Shrnutí

Domy můžete izolovat i zevnitř, nedosáhnete takových úspor tepla jako u vnějšího zateplení a je daleko menší šance dosáhnout standardu pasivního domu, ale je to možnost, jak zachovat hodnotnou fasádu. Při návrhu si hlavně dávejte pozor na hromadění vlhkosti a plísní pod tepelnou izolací a na kondenzaci v rozích stěn, u oken a na riziko uhnívání stropních trámů. U vnitřního zateplení je třeba použít rekuperaci, aby se snížila vlhkost v místnostech, jinak je větší riziko kondenzace.

Podklady:

Poznámky ze semináře “Energeticky efektivní renovace stávajících budov” pořádaného Centrem pasivního domu.

Novinky o rekonstrukcích

Napíši vám když vyjde nový článek, vypíši seminář nebo se objeví jiná novinka na webu perlikprojekce.cz. Ochrana osobních údajů.