Při hledání odpovědi na tuto otázku jsem se zúčastnil fóra expertů. To se zabývalo efektivními renovacemi a pořádalo ho Centrum pasivního domu. Každý z přítomných expertů měl vždy 15 minut na představení svého tématu a následovala, místy docela žhavá, diskuze.

Nejzajímavějších 7 postřehů si přečtěte na následujících řádcích:

1. Podaří se u starého domu dosáhnout tepelných ztrát 15 kWh/m² Za rok?

Prezentované realizace měly tepelné ztráty mezi 25 a 40 kWh/m² za rok, tedy standard nízkoenergetického domu. A i tak s nimi měli projektanti a realizační firmy opravdu hodně práce. U starých domů si totiž úplně nemůžete vybrat orientaci ke světovým stranám a také jsou často podsklepené, proto se komplikovaně odizolovávají od země.

Efektivní renovace

Obr. 1: Rekonstrukce rodinného domu na nízkoenergetický. Tento dům jsem objevil v Praze, podívejte se na parametry stavby.

 

2. Kolik peněz můžete získat z programu Nová zelená úsporám

Pro mě velké překvapení. Pro stávající dům z ní můžete získat i 700 000 Kč na stavbu. Jen relativně malá částka 25 000 Kč je ale určena na projekt a posudek. Ta, jak se diskutující shodli, náklady na kontrolu kvality nepokryje.

Nová zelená úsporám není při vydání tohoto článku spuštěna, aktuální informace hledejte na jejím webu.

3. Má smysl používat tepelné čerpadlo?

Tepelná čerpadla jsou stále v módě. Pro úsporný rodinný dům se ale klasické čerpadlo nevyplatí. Proč? Protože má příliš velký výkon. V jednom z prezentovaných domů srovnávali různé varianty vytápění. Finanční úspora tepelného čerpadla oproti kondenzačnímu kotli byla jen 6 000 Kč/rok a čerpadlo stálo 180 000 Kč. Což se nevyplatilo. Už se vyvíjejí malá tepelná čerpadla pro pasivní domy, která by měla stát asi polovinu.

Sám jsem se setkal s malým tepelným čerpadlem, které bylo součástí kompaktní jednotky. Ta zahrnovala malé tepelné čerpadlo a aktivní rekuperační jednotku. Tato kombinace je pro úsporný dům výhodnější než samotné tepelné čerpadlo.

4. Nechoďte oblíznout mozky

Majitelé domů chodí často “oblíznout mozky” odborníků, aby získali rady zadarmo, a pak si dům nechají navrhnout u někoho, kdo to udělá levně. Ušetřené peníze pak investují do viditelného užitku, jako jsou obklady v koupelně nebo kuchyňská linka. Výsledek? Dům je už za 5 nebo 10 let vhodný na sanaci. A to je špatná zpráva, pokud je třeba ještě 20 let splácet hypotéku.

Zní vám to jako nesmysl? Při posuzování domů jsme se setkali s několika zrekonstruovanými po roce 2000, které ale už nyní potřebují kompletní rekonstrukci.

5. Aerogel, kosmická tepelní izolace

Tepelná vodivost 0,015 W/mK. To je 2x až 2,5x lepší než polystyren ( ten má vodivost 0,031 – 0,04 W/mK). Bohužel je aerogel zároveň víc než 100x dražší než polystyren. Používá se hlavně na ostění oken a v místech, kam není možné jinou izolaci dostat.

Daleko levnější s ne o mnoho horšími vlastnostmi jsou desky z polyuretanové pěny, tepelná vodivost od 0,022 W/mK. Tedy jen o polovinu horší a zároveň výrazně levnější než aerogel.

Aerogel

Obr. 2: Aerogel

6. Vysoká hmotnost, nevýhoda zasklení trojskly

V současnosti se prodávají nejčastěji okna s trojskly, asi 90 % prodaných oken. Mají lepší izolační vlastnosti než dvojskla, ale zároveň jsou velmi těžká. Majitelé domů se snaží dostat do svých obydlí co nejvíc světla, a tak okno o hmotnosti 980 kg není výjimkou. Takové okno se ale velmi špatně osazuje a hůř se otevírá. Možným řešením jsou okna se zasklením heat mirror, kde je prostřední sklo nahrazeno fólií. Tepelně izolační vlastnosti mají jako trojskla, ale hmotnost odpovídá dvojsklům. Není to žádná novinka – jsou na trhu už více než deset let, jen zpočátku získala špatné jméno, protože první okna díky nedotažené výrobní technologii matněla nebo se folie mačkaly, ale nyní už fungují správně.

7. Okna tvoří domy

Památkáři nemají plastová okna na historických domech rádi. Nedivím se. V centrech měst jsem viděl spoustu humpoláckých plasťáků. Ale nekřivděme technologii. Viděl jsem i takové, kde jsem z chodníku nepoznal, že se jedná o plast.

Proč je nemají rádi? Majitelé domů okna příliš neřeší, památkáři určí dělení oken, to se splní. Ale že je rám okna o 5 cm širší, to je jedno. Proto by měl i okenní profil, zvlášť u památkově chráněných domů navrhovat projektant nebo architekt a domluvit s výrobní firmou, aby správné profily dodala. Existují tvarované profily pro staré domy, ale výrobci je v základních nabídkách nemají.

Proč památkáři neradi plastová okna

Obr. 3: Už chápete, proč nemají památkáři rádi plastová okna? A je to opravdu problém těch oken?

Efektivní renovace stále v plenkách

Toho pocitu se nemohu zbavit. I kdyby se všechny nové domy stavěly jako pasivní stejně, je to jen malé procento oproti 1 500 000 rodinných domů, které stojí, zrekonstruována jich je jen asi čtvrtina, a to většinou ani nejsou kompletní rekonstrukce. A i když se domy obalí polystyrenem, většinou se přitom ani nevyřeší jejich poruchy.

„To jste potkal jednoho z deseti osvícených investorů v Praze!“ Tak komentoval jeden z expertů přednášku svého kolegy, který právě jednu nízkoenergetickou rekonstrukci dokončil.

Je to tak. Domy, které nám na fóru expertů ukázali, jsou jen třešničky na dortu, ale díky za ně. A já doufám, že za rok bude efektivně zrenovovaných domů zase o něco více.

Líbil se Vám článek? Přihlašte se k odběru novinek a další přistane přímo do vaší schránky.

Novinky o rekonstrukcích

Napíši vám když vyjde nový článek, vypíši seminář nebo se objeví jiná novinka na webu perlikprojekce.cz. Ochrana osobních údajů.