Skrz stěny se zvenčí dostává do místností v létě teplo a v zimě chlad, proto také domy zateplujete. Tepelná izolace je ale jen brzda. K tomu, aby stěny v zimě hřály a v létě chladily, vám může pomoci stěnové topení.

S topením umístěným ve stěnách se v Česku setkáte zatím velmi zřídka, přitom je zajímavé hlavně pro staré domy díky tomu, že tepelnou clonou, kterou vytváří, pomáhá snižovat vlhkost v domě. Na výhody a nevýhody stěnového topení jsem se proto zeptal pana Bučana z firmy Sunpower, která se stěnovým vytápěním zabývá.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 Obr. 1: Stěnové vytápění na cihelné zdi před omítnutím

V Česku jsme zvyklí topit radiátory a jen pomalu se začíná rozšiřovat podlahové topení. Proč by si měl majitel domu pořídit stěnové topení?

Stěnové topení má řadu předností v několika oblastech. První je ekonomická. Vzhledem k sálavému způsobu vytápění je subjektivní pocit tepelné pohody výrazně lepší než u jiných způsobů vytápění a takové prostory je možno vytápět na nižší teplotu. To znamená úsporu nákladů minimálně o 10 %. Zároveň je možné snížit teplotu topné vody až na cca 25 °C. To v kombinaci s tepelnými čerpadly, solárním přitápěním nebo kondenzačními kotly znamená další úsporu nákladů až v řádu desítek procent. Fyziologicky je toto vytápění velmi příjemné a postrádá jakékoliv negativní vlivy dalších systémů (víření prachu, karbonizace prachových částic, oběhové problémy dolních končetin). Nezanedbatelná je i možnost „zdravé klimatizace“ a výborné působení proti vlhkosti ve zdech při sanaci starších objektů.

Odkud k nám stěnové vytápění přišlo a jak moc je nyní rozšířené?

Technologie stěnového topení „Klimastěna“ pochází z Rakouska, kde je povědomí o úsporném a zdravém bydlení bohužel na mnohem vyšší úrovni než u nás. V současné době je ale celý systém vyráběn v ČR a naopak exportován k našim západním sousedům.

Má nějaké výhody pro rekonstrukce starých domů?

Hlavním pozitivním efektem je vysoušení stěn, na kterých je stěnové vytápění instalováno. Za určitých podmínek to může být jedna z mála možností, jak tento problém řešit. Vytlačením vlhkosti se zároveň výrazně zlepší tepelněizolační vlastnosti konstrukcí, a to vede opět k úsporám nákladů. Komfort užívání prostor je opět na výrazně vyšší úrovni. Všichni známe situaci ve starších objektech, kdy je vzduch sice ohřátý na příznivou teplotu, ale pokud jsou stěny objektu studené, je v místnostech vždy nepříjemně. Za určitých podmínek může být přínosné i vnitřní zateplení (u starších objektů vždy z difuzně otevřeného materiálu) v kombinaci se stěnovým topením. Vzhledem k tomu, že je systém ukrytý pod omítkou (včetně kleneb) nevznikají v prostorách žádné vlivy narušující historický ráz.

Na jaké zdi je vhodné stěnové topení použít?

Na jakékoliv stěny, případně na strop, nebo podlahu (zvláště pokud si uživatel přeje podlahové topení například v kombinaci s podlahou z masivních prken). Prioritně se ale systém umísťuje na plochy, kde vzniká problém, který chceme řešit. To znamená na obvodové studené stěny v případě vytápění, na vlhké stěny nebo na jižní plochy šikmin v podkroví, v případě, že chceme řešit problém s jejich přehříváním v létě.

Co když chci do stěny přitlouct hřebík, nevyteče na mě voda?

Na obvodové stěny, kam se stěnové vytápění prioritně umísťuje, se věší obrázky jen zřídka. Pokud je to ale potřeba, je dobré před zatlučením hřebíku zjistit, kde jsou trubičky systému umístěny. K tomu stačí poprášit natopenou stěnu vodou a sledovat její vysychání. Další možností jsou elektronické detektory, nebo prostě před vrtáním proklepat prvních pár milimetrů omítky třeba šroubovákem. Pokud by zavěšených předmětů bylo více, lze použít závěsný systém s vlascem připevněným na lištu pod stropem známý z galerií. V nejzazším případě je možno poškozený systém snadno opravit.

Jak se dá využít stěnové vytápění ke chlazení?

Systém se montuje prioritně na plochy, na které intenzivně svítí slunce, typicky na šikminy v podkroví nebo na strop s plochou střechou. Pokud tedy tyto plochy nebudou sálat přebytečné teplo do prostoru, jsou požadavky na další chladicí výkon již minimální. To společně s velkou plochou systému umožňuje klimatizovat prostory již teplotou 16-18 °C. Vzhledem k sálavému přenosu chladu odpadají veškerá zdravotní rizika konvenční klimatizace. Každý si snadno představí, jaký je rozdíl mezi tím sedět za letního parna v klimatizovaném voze a vstoupit do chladného sklepa, například s útulnou vinárnou. Pokud je v objektu studna nebo zemní kolektor, je možno je využít ke chlazení. Jinak je třeba použít chladicí agregát nebo reverzované tepelné čerpadlo. Při všech variantách chlazení je ale třeba regulovat teplotu tak, aby nedocházelo k rosení systému.

rozdelovac-stenoveho-vytapeni

Obr. 2: Rozdělovač stěnového vytápění

Nepopraská omítka, pod kterou jsou topné registry?

Běžné teploty, ve kterých se stěnové vytápění provozuje, jsou 25-35°C. To není ve stavbách i bez stěnového topení nic neobvyklého. Stačí si sáhnout na stěnu, kam svítí slunce nebo u které stojí kamna, ty rovněž nepraskají.  Navíc se doporučuje do vlhké omítky aplikovat ještě armovací síť „perlinku“.

O kolik musí být omítka se stěnovým topením silnější?

Elementy mají v nejširším místě spojek tloušťku 27 mm. To znamená, že celková tloušťka omítky je 3 až 3,5 cm. Uvedená konstrukce ale není samoúčelná. Použité průměry trubek zajišťují výborné hydraulické parametry systému. To znamená, že není nutné používat silná oběhová čerpadla s velkou spotřebou elektřiny a vzhledem k tomu, že jeden okruh může mít plochu 20 m2, vychází uspořádání soustavy tak, že každá běžná místnost má právě jeden okruh topení, což vytváří podmínky pro optimální regulaci. Systém má i minimum rizikových spojů.

Nebude mi v místnosti zima, když postavím před topnou stěnu skříň?

Ve vztahu ke stavbě je možno si představit, jak se do místnosti dostává zima. Mimo netěsností a větrání je to především tak, že obvodové stěny objektu, které jsou ve styku s okolním prostředím, chladnou a ochlazují i vnitřní prostor. Pokud je na těchto plochách osazen systém stěnového topení, nemůže se již efekt ochlazování v prostoru projevovat. Pokud je tedy topení vhodně navrženo, nemůže jedna skříň znamenat žádný negativní vliv na účinnost systému. Dále je známé, že postavení skříní se za dobu využití stavby mění jistě častěji než topný systém.

Za jak dlouho se místnost v zimě vyhřeje? Například podlahové topení má velmi dlouhý náběh.

Vzhledem k umístění systému řádově pod několika milimetry omítky proti centimetrům betonu a dlažby u podlahového vytápění je náběh topení proti podlahovému topení nebo i radiátorům ve vychladlých prostorách znatelně rychlejší. V řádech nejvýše desítek minut. Pokud je, z důvodů například nárazového využití místností, požadavek na co nejrychlejší náběh topení, je ideální instalace v kombinaci s vnitřním zateplením.

Při jakých teplotách topné vody pracuje a jaký zdroj tepla je pro stěnové topení nejlepší? 

Běžná provozní teplota je 25-35 °C. Ovšem stěnové vytápění je možno provozovat i s výrazně vyššími teplotami, řádově 55 °C. To tvoří velkou výkonovou rezervu systému. Pokud ale připadá v úvahu využití obnovitelných zdrojů energie, je žádoucí navrhnout systém na co nejnižší teplotní spád.

Je možné kombinovat stěnové topení s podlahovým nebo i s radiátory?

Kombinace s podlahovým topením je běžná, oba systémy mohou být i napojeny na společné rozvaděče. Naopak může být tato kombinace i prospěšná pro dosažení co nejlepšího pocitu teplotní pohody a minimalizaci provozních nákladů. Napojení na okruh radiátorů je rovněž možné, vyžaduje to pouze osazení ventilu, který sníží teplotu do stěnového topení. Pro optimální funkčnost celé soustavy je ideální vytvoření návrhu se zohledněním celkové situace a všech požadavků investora. Můžete nás v takovém případě s důvěrou kontaktovat.

Jak je to v podkroví? Mohu dát stěnové topení pod sádrokarton šikmých stropů? A nebude sádrokartonová deska bránit prostupu tepla do místnosti?

Toto je běžný způsob instalace, a to i v případech dodatečné montáže, kdy se sytém nainstaluje již na hotový podhled a přikryje další vrstvou sádrokartonu. Sádrokartonová deska má minimální vliv na účinnost systému. Možné je použití i palubek. Jediným důsledkem je nutnost mírného zvýšení vstupní teploty (nejvýše o několik stupňů).

stenove-vytapeni-v-podkrovi-1

Obr. 3: Stěnové vytápění v podkroví

Jak je stěnové vytápění drahé, například oproti podlahovému?

Stěnové topení je proti nejlevnějším systémům podlahového topení řádově dvakrát dražší, u kompletních systémů je cena vyšší řádově o 20 %. V běžných aplikacích je ale plocha stěnového topení většinou menší než plocha podlahy. Ceny jsou tedy často srovnatelné, v řadě případů může být stěnové vytápění i levnější.

 Děkuji za rozhovor,

Martin Perlík

pavel-bucanIng. Pavel Bučan

Pracuje ve firmě SUNPOWER s.r.o. která se zaměřuje na využití obnovitelných zdrojů energie. Má za sebou řadu kompletních instalací včetně řídicích systémů. Zkušenosti čerpá i z řady instalacích provedených v Rakousku, především v oblasti hotelových provozů.

Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší schránky.

Seminář: Nebojte se rekonstrukce domu

Praha, 31.10.2019 od 17:30 – Mám dům zrekonstruovat nebo raději zbourat? Co když bude rekonstrukce příliš drahá? Nebudu žít na staveništi dalších deset let? A co na to stavební úřad?

Podrobnosti o semináři