Procházíte se po pokoji, občas zadupete: „ Ta podlaha je docela dobrá, trochu se houpe, ale položíme nový koberec a bude jako nová.“ Neplatí to vždycky. I u podlahy, která je na první pohled v perfektním stavu, se snadno stane, že ji budete muset rozebrat do hloubky.

podlahami na trámových stropech, kterými se teď budu zabývat, se setkáte hlavně v bytech v činžácích z přelomu století, jako jsou třeba ty na pražských Vinohradech nebo na Smíchově. A také v rodinných domech postavených v první polovině 20. století.

Skladba podlahy na trámovém stropě   Obr. 1: Vrstvy podlahy na dřevěném stropě

Z čeho se skládá podlaha

Podlaha se skládá z několika vrstev, vrchní je nášlapná, po té chodíte. U starého domu je to třeba koberec, parkety nebo podlahové PVC. Pod nášlapnou vrstvou je vrstva roznášecí, nejčastěji jsou to prkna. Pod nimi je násyp ze škváry nebo stavební suti. Když sundáte prkna roznášecí vrstvy, zjistíte, že byla přitlučena hřebíky k příčným trámkům, které jsou zapuštěné ve škvárovém násypu, těm se říká polštáře. Škvárou to, čemu říkáme podlaha, končí. Tyto vrstvy jsou dohromady silné 100–150 mm.

Pod podlahou jsou opět prkna, ta tvoří záklop stropu. Dále se nachází stropní trámy, mezi kterými je volná dutina, opět prkna a omítka stropu místnosti o patro níže.

Když připravuji rekonstrukci domu nebo bytu, tak řeším, jak moc a jestli vůbec je nutné do podlahy zasahovat. Čím více se do podlahy zasáhne, tím je rekonstrukce dražší ale zároveň se  vychytají možné problémy. Ve výsledku je bourání obvykle větší, než to vypadalo na začátku.

Jaký má podlaha problém?

  1. Je ošklivá

  2. Houpe se

  3. Chůze je slyšet o patro níž

  4. Proniká přes ni chlad

  5. Podlahou je třeba vést rozvody

1. Je ošklivá

Podíváte se ke špičkám svých bot a vidíte 20 let starý koberec na rozvrzaných parketách. Nic vábného.

Problém je v nejtenčí nášlapné vrstvě, kterou je nejjednodušší vyměnit. Koberec nebo PVC snadno vyhodíte a nahradíte novým. U parket, neboli správně vlysů, je to jiné. Ty jsou přitlučené hřebíky k prknům pod nimi, tedy s vlysy sundáte obě vrstvy najednou. Často ale není nutné vlysy měnit, stačí podlahu vyspravit a zbrousit. Pak bude zářit jako nová.

2. Houpe se

Došli jste od dveří k oknu a cítíte, jak se podlaha houpe. Začínáte mít obavu, že budou shnilé stropní trámy.  

Problém je tentokrát opravdu v hloubce, ale obvykle ne až v samotné stropní konstrukci. Nejčastěji jsou shnilé polštáře a prkna roznášecí vrstvy, proto není podlaha stabilní a houpe se, i když samotné trámy se nehnou a o patro níž nic. Strop se nechvěje, ani není slyšet, jak nahoře chodíte.

Shnilé konstrukce je třeba vybourat a vrstvu škváry nebo suti vyrovnat a na ní položit nové podlahové OSB nebo Cetris desky křížem přes sebe. Ty nahradí starší podlahová prkna a celou konstrukci zpevní. Na ně můžete položit nový koberec nebo dřevěnou podlahu.

„Nebylo by lepší suť a škváru z podlahy odstranit?“

Ano, je to možné, ale ne nutné. Tato vrstva tlumí hluk z chůze a funguje také jako požární ochrana. Nahradíte ji buď jiným násypem, nebo minerální vatou.

Škvára v podlaze

Obr. 2: Škvárový násyp s vytaženými polštáři

3. Chůze je slyšet o patro níž

Sešli jste do přízemí domu a slyšíte, jak se třese strop místnosti, protože nad vámi chodí další lidé.

To není většinou problém podlahy, škvára tlumí dostatečně, problém bude spíše ve stropních trámech. V takovém případě bude třeba odstranit i vrstvu škváry a prken pod nimi, stropní trámy zkontrolovat a ty špatné zesílit nebo vyměnit. Pokud nemůžete do trámů zasáhnout, zpevní podlahu už zmíněné podlahové desky, které nahradí shnilé polštáře a podlahová prkna.

Prázdná dutina mezi stropními trámy

Obr. 3: Dutina mezi stropními trámy

4. Proniká přes ni chlad

Pokoj v prvorepublikovém činžáku je přímo nad chodbou, kde se netopí nebo v přízemí nad sklepem a podlahou proniká do bytu zespoda chlad.

V případě, že proniká chlad do místností zespoda, je třeba odstranit nejen podlahovou krytinu a prkna, ale částečně i vrstvu škváry. Tu je možné dosypat jiným násypem, ale v tenčí vrstvě, aby bylo možné pod podlahové desky položit minerální vatu, ta ale nesmí být příliš silná, kvůli její stlačitelnosti. Maximální tloušťku je třeba upřesnit podle typu podlahové izolace.

V přízemí rodinného domu nebo nad sklepem bytového domu jste na tom o něco lépe, protože strop nad suterénem je betonový a na betonový strop můžete položit desky z polystyrenu. Toho se ale vejde většinou málo, a tak pokud má sklep rodinného domu vysoký strop, je ideální nalepit další polystyren i zespodu, to ale jde většinou jen v rodinném domě, v bytovém patří sklep někomu jinému.

5. Podlahou je třeba vést rozvody

Jak dostanu trubky topení k tomu radiátoru pod oknem?

Máte dvě možnosti, kudy vést rozvody vnitřních instalací nebo elektřiny, buď je zasekat do stěn, nebo je vést v podlaze. Zasekání do stěn je na první pohled jednodušší, ale hlubokou podélnou rýhou, kterou takový rozvod potřebuje, narušíte statiku domu, a tak je lepší vést co nejvíce rozvodů ve vrstvě škváry v podlaze. To je důvod, kdy musíte podlahu udělat celou znovu, i když je jinak úplně v pořádku.

Původní rozvody vedené na podlahou

Obr. 4: Původní rozvody

 

Příklad:

V bytě prvorepublikového činžáku probíhá rekonstrukce, kdy se dělají všechny rozvody nové. Bude tu nové vytápění, voda, kanalizace, elektřina i plyn.

K radiátoru v ložnici je třeba dovést trubky topného systému od kotle, majiteli bytu se ale příliš nechce rozebírat podlahy a raději by zasekal vytápění do stěn. Stěny kolem místnosti jsou ale tvořené tenkými příčkami silnými 150 mm včetně omítky. Tedy jsou to cihly na výšku. Pokud by se do takové příčky vysekala drážka na trubku vytápění, bude mít včetně tepelné izolace průměr 50 mm. I se zakrytím omítkou tak bude třeba, aby drážka měla hloubku přibližně 70 mm, tak zasáhne skoro do poloviny příčky a poběží po celé její délce. Taková příčka může popraskat nebo spadnout.

Dalšími možnostmi je buď vést topení viditelně po zdi, v sádrokartonové předstěně nebo v podlaze.

Tip: Více o rekonstruování bytu si přečtěte v článku Poklad na Vinohradech.

Nové rozvody jsou vedeny v podlaze

Obr. 5: Nové rozvody v podlaze budou zakryté

Podlaha se musí většinou vyměnit

Nejčastějším důvodem, proč musíte zasahovat do celé skladby podlahy, není její vzhled, ale technický stav spodních vrstev, nebo tudy potřebujete vést vnitřní rozvody. U rodinného domu je tak třeba prakticky vždycky zasahovat i do hlubších vrstev podlahy.

Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší schránky.

Novinky o rekonstrukcích

Napíši vám když vyjde nový článek, vypíši seminář nebo se objeví jiná novinka na webu perlikprojekce.cz. Ochrana osobních údajů.