Znáte je z paneláků a rodinných domků postavených hlavně ve druhé polovině 20. století. Obrovské radiátory i několik metrů dlouhé a pořádně těžké. Před koncem století je nahradila daleko lehčí plechová desková tělesa. Mají v současnosti litinové radiátory nějaké využití? A co dělat, když takový radiátor v domě máte? Vyhodit, a nebo při rekonstrukci zachovat?

Litina je směs železa, uhlíku a dalších prvků, je tvrdá, ale křehká. Velmi pomalu koroduje. Jednotlivé články radiátoru se odlévají do forem a pak se přes vsuvku s těsněním sešroubují dohromady, případně se svaří. Článků je jen několik málo velikostí. Výkon radiátoru zvyšujete tak, že přidáváte další a další články.

Obr. 1: Litinový radiátor napojený na nové rozvody

Litinový radiátor je oproti plechovému výrazně masivnější a má větší objem topné vody. To znamená, že se pomaleji rozehřívá a výrazně pomaleji chladne. Při vytápění těmito radiátory musíte počítat s tím, že bude topný systém pomaleji reagovat na změny teploty. Pokud se do místnosti opře sluníčko a termostatické hlavice radiátor vypnou, budou tělesa ještě dlouho hřát a místnost se bude přehřívat. Může to být ale i výhoda, když s akumulací počítáte, například při topení elektrickým kotlem, který běží na noční proud 20 h denně.

Za jak dlouho se radiátor rozehřeje?

Litinový radiátor se rozehřeje na 63 %(Tn63) za 6,52 minut, na 90 %(Tn90) pak za 10,75 minut. Plechový je rychlejší, na 63 % mu to trvá jen 2,97 minuty, na 90 % pak 4,78 minuty. Litina se rozehřívá pomaleji, ale rozdíl je jen v jednotkách minut.

V chladnutí je rozdíl větší, projevuje se akumulace litiny. Ta se ochladila o 63 %(Tch63) za 63,33 minut a o 90 % (Tch90) až za 129,67 minut. Oproti tomu plechový radiátor se ochladil o 63 % už za 25,33 minuty a o 90 % za 62 minut. Litinový radiátor chladne o desítky minut déle než plechový, tedy riziko přehřívání, pokud se opře slunce do oken, opravdu hrozí.

Přesnou metodiku experimentu, ze které jsem vycházel, a výsledky pro další typy radiátorů najdete ve studii vlastností otopných těles.

 

Obr. 2: Moderní plechový deskový radiátor

Vyšší životnost, vyšší cena

Tím, že je litiny na radiátor potřeba hodně a výroba je pracná, jsou tyto radiátory výrazně dražší než plechové. Vzhledem k pomalejší korozi mají ale daleko větší životnost, ta může být 80 i více let. Oproti tomu u plechových počítám s životností nižší. Podle starých radiátorů, se kterými se setkávám, ji odhaduji kolem 30 let. Je to velmi závislé na prostředí, ve kterém se těleso nachází, a samozřejmě údržbě. Pokud je prostředí vlhčí, například není objekt stále obýván, životnost plechových radiátorů to radikálně sníží.

Litina se snáze udržuje, zbavuje prachu, můžete ji natřít a změnit barvu.

Příklad srovnání litinového a deskového radiátoru

Pro srovnání jsem vybral dvě tělesa o přibližně stejném výkonu kolem 1000 W, obě mají stejný teplotní spád 75/65/20.

Litinový žebrový Kalor Deskový Radik Typ 22 VK
výkon 1123 W 1007 W
šířka/výška 655/580 mm 600/600 mm
hloubka 160 mm 100 mm
hmotnost 61,6 kg 18,6 kg
objem vody 12,1 l 3,18 l
cena na Heurece (11/2018) 4100 Kč s DPH 1761 Kč s DPH

Pro běžnou rekonstrukci nemá smysl litinový radiátor vůbec kupovat, je při stejném výkonu 2,5x dražší a víc než 3x těžší než plechový. Ta hmotnost je důležitá. S těžkým radiátorem se na stavbě hůř manipuluje a také se musí pověsit na zeď, která ho unese.

Radiátory speciálního nasazení

Kdy tedy litinový radiátor použít? Ze standardního zařízení domácnosti se litina přesunula mezi speciální vybavení domu. Uvedu příklady situací, ve kterých se s nimi setkávám já:

  1. Prvorepublikový ráz domu. V takovém případě se uvažuje o radiátoru jako o kusu nábytku, využije se některý z designových radiátorů, které odpovídají dané době.
  2. Moderní styl, litinové radiátory mohou být všemožných tvarů a barev, tedy nejen historizující, ale i s velmi čistými a jednoduchými liniemi.
  3. Starý nezateplený dům s chladnými kamennými stěnami a mírnou vlhkostí stěn, která ale obývání nevadí. V takovém prostředí začaly plechové radiátory rezavět během 5 let. A tak se osadí odolnější litinové.

Obr. 3: Moderní designové litinové radiátory na veletrhu For Arch.

Vybourat nebo zachovat?

Mám dům s litinovými radiátory a chystám rekonstrukci, zachovat topný systém, nebo nahradit plechovým?

Odpověď nezávisí jen na stavu radiátorů, ale i dalších souvislostech.

  • Při rekonstrukci se skoro vždy dům zatepluje, v takovém případě ztrácejí obrovské několikametrové litinové radiátory svůj význam, jen zabírají místo a nahradí je drobná půlmetrová plechová tělesa, nebo podlahové topení.
  • Starý topný systém měl obrovské trubky, které hřejí i když jsou radiátory v místnosti vypnuté. U zatepleného domu způsobí přehřívání, se kterým nedokážete vůbec nic udělat.
  • Při rekonstrukci se často mění dispozice, místnost, ve které radiátor stál, se zmenší nebo zvětší, topná tělesa je třeba přesunout nebo zmenšit.

Proto je třeba nejprve spočítat tepelné ztráty místností a podle toho teprve vybírat radiátory. V této fázi se obvykle všechna původní litinová tělesa vyhodí. Protože pro ně není využití.

Má v současné době dlouhá životnost význam?

Dům si většinou noví obyvatelé zrekonstruují k obrazu svému. Generace se střídají přibližně po 30 letech. U domu, který koupí nový majitel ale může dojít ke změnám dispozic, a tím i výměně celého topného systému po daleko kratší době, třeba jen 8 let po předchozí rekonstrukci. Má v takovém případě smysl si pořizovat těžký litinový radiátor, který by vydržel 80 až 100 let? To už nechávám na vás, když budete nové radiátory vybírat.

Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší schránky.

 

Novinky o rekonstrukcích

Napíši vám když vyjde nový článek, vypíši seminář nebo se objeví jiná novinka na webu perlikprojekce.cz. Ochrana osobních údajů.