Staré rodinné domy často přímo sousedí s dalšími stavbami. Tím, že není zeď z druhé strany přístupná a zároveň často slouží jako nosná pro domy dvou různých majitelů, je třeba s ní pracovat velmi opatrně a pokud možno ji nepoužívat k přenášení zatížení od stropních konstrukcí.

Obr.1: V těsné městské, ale i vesnické zástavbě se společné zdi nevyhnete

U společné zdi většinou nevíte, co se nachází na její druhé straně. A i když to víte, není to váš pozemek, takže se využití prostor může změnit. Teď tam mohou bydlet tiší senioři ale když sousední prostor změní majitele, může být hlučný nebo nějakou dobu neobývaný a nevytápěný. Ideální je se ke společné stěně chovat jako k venkovnímu prostoru, to ale vždycky nejde. Na co si u společné stěny musíte dávat pozor?

Hluk od souseda

Pokud máte u společné stěny ložnici a soused má z opačné straně stěny obývací pokoj s televizí přichycenou na stěně, bude se vám šířit do ložnice hluk. Situaci zlepší akustická předstěna. Tu budete chtít co nejtenčí, aby co nejméně zmenšovala obytný prostor místnosti. Obvykle je sádrokartonová předstěna z desek z akustického sádrokartonu a s výplní z minerální vaty na pružných úchytech, tloušťka předstěny je běžně 60 – 150 mm. Čím tenčí, tím hůře proti hluku chrání.

Ochrana ale není stoprocentní, protože hluk bude stále procházet přes stropní konstrukce a stěny. V předstěně by také mělo být co nejméně elektrických zásuvek nebo vodovodních a kanalizačních rozvodů, protože přes ně se bude hluk šířit.

Jen velmi omezeně dokážete odhlučnit stěnu k sousedovi, pokud podél ní stoupá schodiště. Předstěnou byste si ho zúžili a také celá konstrukce schodiště ke stěně přiléhá a hluk od souseda přenáší. Zároveň ale není schodiště obytná místnost, tedy vám hluk od souseda nemusí v tomto případě vadit.

Tepelné ztráty, když se vedle netopí

Teď se na druhé straně stěny topí a soused tam má obývák, ale sousední dům může být i několik let nevytápěný vaše ložnice tak bude od souseda prochládat, i když budete mít zbytek domu zateplený.

Řešení je stejné jako u hluku, tedy předstěna s izolací z minerální vaty. Opět to bude kompromis tloušťky tepelné izolace a zmenšení místnosti. Potřebné dozateplení také závisí na materiálu, ze kterého je společná stěna postavená a vychází z výpočtu prostupu tepla a kondenzace vlhkosti.

Vzlínající vlhkost

Vzlínající vlhkost ve starém domě zastavíte krémovou injektáží, podřezáním, nebo zarážením plechů. Ke společné stěně se ale dostanete jen z jedné strany. A je třeba ji ochránit proti vlhkosti obvykle pod úrovní podlahy přízemí. Podle toho se pak určí konkrétní metoda sanace.

Pro sanaci vlhkosti doporučuji zjistit, co se nachází na opačné straně stěny, může tam být podlaha výše než v našem domě, pod kterou vlhkost vzlíná a nebo jiný zdroj vlhkosti výše než je podlaha, třeba hromada suti.

Zeď příliš nezatěžujte

Společná stěna je často jen 300 mm silná. Proto ji, pokud to není úplně nutné, doporučuji nevyužívat jako nosnou pro strop, nebo konstrukci střechy. Stropní nosníky uložte ve směru rovnoběžné se společnou zdí. Pokud se opravdu potřebujete v místě středové stěny opřít, nechte ji sousedovi a představte před ní novou zeď.

Kdy raději postavit novou zeď

Řešení, které vás od souseda a problémů se středovou zdí spolehlivě oddělí je nová tepelně izolační venkovní stěna rovnoběžná s tou původní, kterou necháte sousedovi. To znamená, že zúžíte prostor pro své obytné místnosti o 300 až 400 mm.

Pokud se rozhodnete novou středovou zeď stavět, znamená to také, že už z původního domu mnoho nezbylo a dům, který stavíte je blízko novostavbě. Proto je toto řešení použitelné jen v omezeném množství situací a většinou se budete snažit spíš vylepšit původní zeď.

Požární zeď

Z požárního hlediska je třeba, aby byly domy od sebe oddělené, proto středová zeď většinou prochází střechou, končí až 200-300 mm nad ní a vytváří zde požární zeď. Pokud nechcete, aby střechou procházela, bude třeba, aby byl pod krytinou podél středové stěny požárně odolný záklop, například z desek Cetris.

Obr.2: Požární zeď

Pokud máte se sousedem společnou zeď bývá složité zvyšování domu nad úroveň souseda, zvlášť u zrcadlových dvojdomků nebo řady, kdy jsou všechny domky stejné. V takovém případě se budete muset držet výšky sousedovy střechy.

Když je na druhé straně kůlna

Na předchozích řádcích jsem se věnoval nejklasičtější situaci, kdy je za sousední stěnou další obytný dům, ať už jde o řadovku nebo druhou polovinu dvojdomku.

To jsou stále ty lepší možnosti, na druhé straně může být i nějaká forma technického nevytápěného prostoru, jako je kůlna, dílny, nebo garáž. Z něj hrozí daleko větší riziko vlhkosti nebo úniků tepla, protože majitele příliš nezajímá, že za zdí máte obývák. Tím spíš se musíte stěnou přilehlou k sousedovi zabývat. Jakmile na vaší straně vestavíte obývák a vymalujete stěny, bude pozdě.

Obr.3: Garáž na sousedově pozemku přiléhá k vašemu domu

Jedna nebo dvě zdi

Ne vždycky domy spojuje společná zeď, pokud teď budete stavět novostavbu, musí mít každý dům, kdyby to byla řadovka svoji vlastní zeď. Podobné je to i u starých domů. Někdy ale domy oddělují jen dvě tenké příčky postavené těsně vedle sebe. Do takové stěny je riskantní zasekávat jakékoliv rozvody, abyste příčku staticky neporušili, nebo se neprobourali k sousedovi.

Ještě horší situace nastane, pokud vaši vlastní zeď použil soused v minulosti jako nosnou pro svoji kůlnu, která je ke zdi jen přistavěná, ale je do ní například ukotvený krov, pak budete mít problém, zvlášť pokud byste chtěli stěnu zbourat (je přeci vaše) a postavit novou.

Vyplatí se takový dům koupit?

Společná stěna se sousedem je pro bydlení zdroj problémů. V městské, ale i vesnické zástavbě se jí ale často nevyhnete. Domy byly stavěny tak, aby co nejlépe využily prostor pozemku, tedy stojí na jeho kraji, jednou stranou přiléhají k ulici a další právě k sousedovi. Pokud dům se společnou zdí a nebo i více stěnami máte, musíte se jim přizpůsobit.

Když ale takový dům kupujete, zvažte, zda vašim plánům nepřinese příliš mnoho problémů a má smysl takový dům kupovat. Nevýhodou je společná zeď, výhodou lepší využití pozemku.

Chcete dostávat aktuální informace ze stavařského blogu? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší emailové schránky.

Seminář: Nebojte se rekonstrukce domu

čtvrtek 12.11.2020 od 17:30 – Mám dům zrekonstruovat nebo raději zbourat? Co když bude rekonstrukce příliš drahá? Nebudu žít na staveništi dalších deset let? A co na to stavební úřad?

Podrobnosti o semináři