Ceny energií už řadu měsíců rostou, navíc aktuální situace na Ukrajině zpochybňuje plyn jako vhodný zdroj tepla do budoucna. Řešení má dvě části, a to co nejvíc omezit teplo, které potřebujete na vyhřátí domu a pak vybrat ten správný zdroj tepla pro váš dům.

Proč dávám omezení tepla, které musíte vyrobit na první  místo? Daleko snáze vytopíte dům, který potřebuje v tuhé zimě vyrobit 5 kW tepla než 20 kW. Pro srovnání, přenosný elektrický přímotop má výkon 2 kW.

Podíváme se na jak na drobnější úpravy, které nepotřebují dlouhou přípravu a jsou méně finančně náročné, tak komplexní rekonstrukci.

Obr.1: Základem je snížit množství paliva, které pro dům potřebujete, ať už to nakonec bude plyn, elektřina nebo pelety

1. Zateplete střechu nebo podlahu podkroví

Drobné úpravy

Pokud podkroví zatím využívat nepotřebujete, položte tepelnou izolaci na podlahu půdy a to ideálně minerální vatu, protože je nehořlavá.

Nezapomeňte ale, že na půdu je třeba čas od času chodit, proto je třeba v místech, kde se prochází, vytvořit rampy, například z OSB desek, abyste nešlapali do měkké minerální vaty. Tloušťka zateplení bude hodně záviset na průchozím prostoru, ale čím více zateplíte, tím lépe, 300 mm i více, zvlášť pokud můžete pokrýt celý strop spodního patra.

Alternativou je nafoukání tepelné izolace mezi trámy stropu, tady je ale velmi omezená maximální tloušťka zateplení právě výškou trámů, dutina může být vysoká 150 – 200 mm. Zároveň zůstanou tepelné mosty přes trámy, ale neomezíte si podkroví.

Zateplení podlahy půdy nepokryje všechny úniky tepla střechou, podkroví obvykle má i šikmé části, do kterých se nejspíš nedostanete.

Výhoda tohoto řešení je, že neomezuje využití podkroví v budoucnu. Položenou izolaci snadno sundáte.

Komplexní rekonstrukce

Při komplexní rekonstrukci s půdní vestavbou zateplete střechu izolací tloušťky 360 mm a více. Možností je několik, buď izolaci mezi a pod krokve nebo jako nadkrokevní zateplení. Zvláště u střechy platí, čím více izolace, tím lépe i kvůli přehřívání v létě.

Zateplení střechy velmi souvisí s využitím půdního prostoru, někdy je kvůli tomu třeba i vyměnit krov, přizvednout, nebo vestavět vikýře.

2. Vyměňte okna a vstupní dveře

Okna mají největší poměr tepla, které jimi utíká a plochy ze všech konstrukcí v domě, kterými uniká teplo. Proto je vyměňte za nová s trojskly, ať už se chystáte na kompletní rekonstrukci, nebo budete měnit jen ta okna.

Problém při samostatné výměně oken bez zateplení nastává při jejich osazení vzhledem k případnému budoucímu zateplení fasády, okna by měla lícovat se stávající fasádou nebo jí být co nejblíže, aby se omezil únik tepla v prostoru mezi rámem okna a zateplením, to je místo, které nejde příliš zateplit. Ideální by bylo, pokud by okna byla předsazena do vrstvy zateplení.

Slabinou výměny oken je utěsnění domu, což je cena za menší tepelné ztráty než měla stará netěsná okna, kterými protahovalo. To je nejlepší řešit rozvodem vzduchu s rekuperací tepla. Jinak bude docházet ke zvýšení vlhkosti v místnostech a plísním v rozích, zvlášť pokud není zateplená fasáda a střecha domu.

3. Zateplete fasádu

Cihelné a kamenné zdivo jsou velmi špatné izolanty a je jedno, zda jsou silné 45 cm nebo metr. O něco lépe jsou na tom škvárobetonové tvárnice nebo i starší typy tvárnic z lehčeného betonu. Z těch se více stavělo od 50. do 90. let 20. století.

Příklad:

Stěna z  cihel tl. 45 cm – prostup tepla 1,285 W/m²K

Stěna z cihel tl. 60 cm – prostup tepla 1,035 W/m²K

Stěna z cihel tl. 45 cm zateplená 160 mm bílého polystyrenu – prostup tepla 0,197 W/m²K

Je vidět, že silnější cihelná zeď není velké zlepšení, úniky tepla se snížily na 80%

Ale tepelněizolační fasáda omezila únik tepla na 15% oproti nezateplené cihelné stěně 450 mm.

Fasádou neutíká tolik tepla na 1 m²  plochy jako okny, ale vzhledem k její ploše uspoříte jejím zateplením nejvíce energie. Proto platí čím větší tloušťka, tím lépe. To znamená nejméně 160 mm, často i 200 mm minerální vaty nebo polystyrenu.

Obr.2: Zateplení 200 mm minerální vaty

Pozor na sokly, zateplení by mělo být přetaženo metr pod úroveň podlahy přízemí, tedy i pod terén, pokud je třeba.

4. Zateplete podlahu přízemí

V domech s betonovu podlahou nebo kde je přízemí obývané to může být nejnáročnější a nejvíce odkládaný krok, ale pokud se rozhodnete vyměnit v přízemí rozvody vody, kanalizace, elektřiny a vytápění, zasáhnete do podlahy tak jako tak a bude ji třeba rozkopat a provést novou. Zateplení je 160 mm a více podobně jako u fasády.

5. Zvažte čím a na kolik stupňů topit

Vytápění domu na nižší teplotu

Zvažte snížení teploty v domě o jeden nebo dva stupně, ukáži to na příkladu. Zateplený rodinný dům o obestavěném prostoru vytápěné části 450 m3 má tepelnou ztrátu 6477 W při vytápění na 22°C a venkovní teplotě -12°C , při snížení teploty v místnostech na 20°C se tepelná ztráta sníží na 6049W , tedy snížením teploty o 2°C  se tepelné ztráty domu sníží o 9% a tím i potřeba energie na jeho vytápění.

Při venkovní teplotě -2°C je tepelná ztráta domu 4625 W při vytápění na 22°C a snížením teploty v místnostech na 20°C se sníží na 4197 W, tedy se sníží o 10%, tedy s vyššími teplotami se úspora výrazně nemění.

Výměna kotle

Při částečné rekonstrukci, nebo jen drobných úpravách v domě se  vyplatí instalovat modernější zdroj tepla na stejné palivo, jako už v domě máte, protože má vyšší účinnost. Tedy potřebuje méně paliva na stejné množství tepla a o to tady jde.

Například 30 let starý plynový kotel má účinnost kolem 70% a současný kondenzační kotel 98% a spotřebuje tak skoro o 30% méně plynu  než jeho předchůdce, který ale stále v mnoha sklepích pracuje.

Vytápění může podpořit i doplňkový zdroj tepla jako jsou krbová kamna, u těch ale hrozí v dobře zateplených domech přehřívání, pokud nejsou napojeny na systém centrálního vytápění.

Vytápění podpoří i teplovodní nebo fotovoltaické panely. Jejich slabina, která ještě není dořešena, je ukládání elektrické energie na dobu, kdy bude potřeba. Baterie mají zatím příliš nízkou kapacitu a elektřiny se produkuje nejvíce v létě, kdy ji k topení nepotřebujete.

Komplexní rekonstrukce

V současnosti nejvyužívanější zdroje tepla jsou v Česku tepelné čerpadlo a plynový kondenzační kotel. Dosud jsem považoval kondenzační kotel za ideální pro staré rodinné domy vzhledem k vyšší teplotě, na kterou může topit, malé prostorové náročnosti a hlučnosti.

Do budoucna bude nejisté, zda budou pokračovat dodávky plynu z Ruska, zda se podaří plyn nahradit odjinud.

Proto předpokládám příklon od plynových kotlů k tepelným čerpadlům, případně i k dalším zdrojům tepla, jako jsou kotle na pelety i v místech, kde je plyn dobře dostupný.

Při úvahách nad topením určitě vybírejte centrální zdroj s rozvody po domě, jako je teplovodní podlahové topení nebo radiátory. Protože zdroj tepla, který je v srdcem systému můžete následně vyměnit daleko snadněji, než kdyby byl v každé místnosti zvlášť, například elektrické podlahové topení nebo přímotopy.

Tak to probíhalo i v posledních sto letech. Ve sklepě domu z počátku minulého století tak vedle sebe stojí kotel na uhlí z 30. let, elektrokotel z let 70. a současné tepelné čerpadlo.

Shrnutí

Jako první se podívejte, kde by šlo v domě omezit úniky tepla. Drobnými opatřeními, které je možno realizovat skoro okamžitě , jako je zateplení podlahy půdy, výměna kotle, vytápění na nižší teplotu, nebo výměna oken dokážete snížit tepelné ztráty domu a tím i výdaje za topení o desítky procent.

Při komplexní rekonstrukci ideálně zabalte celý dům do izolace a nešetřete na ní.

Zdroj tepla volte podle možností v místě, kde se dům nachází, jaké sítě jsou na pozemek přivedeny a prostorovým možnostem domu a pozemku. Plyn do budoucna předpokládám, že bude spíše opouštěné médium ať už kvůli válce na Ukrajině nebo proto, že je to neobnovitený zdroj energie.

Chcete dostávat aktuální informace ze stavařského blogu? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší schránky.