Hluk od sousedů je bolístka snad každého majitele bytu. Klidný odpočinek po práci dokáže narušit nahlas puštěná televize, sprcha nebo dupot hrajících si dětí. Co můžete s hlukem dělat se dozvíte přímo od specialisty v rozhovoru s majitelem firmy na odhlučnění.
Rozhovor o odhlučnění bytů
Jak si s hlukem v bytě poradit vám v následujícím rozhovoru prozradí pan Petr Vlček, majitel firmy NOITAMI, která se zabývá odhlučňováním bytů a provozoven.
Obr.1: Petr Vlček
1) Dobrý den, pane Vlčku, ve stavebních normách se píše, že kročejová neprůzvučnost stropů bytu by měla být 55 dB nebo nižší a vzduchová neprůzvučnost mezi byty 53 dB nebo vyšší. Když tyto normy dům splňuje, budu mít doma klid?
Daná hygienická norma na neprůzvučnost stavebních konstrukcí nijak nezaručuje komfort pro klidné bydlení. Z mé zkušenosti z měření před úpravami stěn nebo stropů, když byla hodnota neprůzvučnosti přesně na 53 dB, tak majitel bytu stejně slyšel hlasitější rozhovor, televizi, sprchu atd. Zvuky jsou samozřejmě více vnímány ve večerních a nočních hodinách, protože se zklidní „pozadí“. Auta z ulice, další zvuky v ostatních bytech a samozřejmě také zvuky, které se majitele bytu bezprostředně týkají, o to více vyniknou.
Vysvětlení pojmůVzduchová neprůzvučnost – Kolik hluku šířeného vzduchem dokáže pohltit zeď nebo strop. Je to například hovor, puštěná televize nebo hluk sprchy. Podle současných norem musí konstrukce mezi byty pohltit alespoň 53 dB hluku. Kročejová neprůzvučnost – Kolik hluku šířeného konstrukcí projde do sousedních bytů. Je to hluk od dupání, padajících předmětů, vrtání do zdi. Konstrukce mezi byty může propustit nanejvýše 55 dB hluku. |
2) Jak je to v panelácích?
V panelácích nebo monolitických stavbách nelze úplně úspěšně aplikovat stejný systém jako v cihlových zástavbách. Vydávaný zvuk se totiž chová jinak. Hluk, který je vydávaný většinou v malých místnostech, se dostává do konstrukce, tam se mění v tzv. kročejový hluk a postupuje všemi směry, samozřejmě s nějakým úbytkem na intenzitě.
Pro modelový příklad použiji běžnou televizi montovanou přímo na zeď. Soused přímo za zdí bude vnímat přibližně 40 – 50 % zvukové energie, soused nad a pod místností s televizí po 30 %, ob dvě patra přibližně 15%.
Zmiňovaných 15% jste samozřejmě schopni vnímat večer v ložnici při usínání. Odhlučnění paneláků a monolitů bohužel neřeší systémově žádný výrobce, prostě aplikují stejný systém jako všude jinde. Naše firma dodává do těchto konstrukcí speciální antivibrační pěnovou podložku 10mm tlustou, která zamezuje přenosu vibrací do akustické konstrukce a obráceně z akustické konstrukce do konstrukce panelu.
Obr.2: Akustický podhled
3) Pokud bych chtěl odhlučnit strop, volil bych sádrokartonový podhled, předstěnu nebo obklad polystyrenem. Bude to stačit?
Záleží na tom, jestli vy rušíte souseda, nebo soused ruší vás. Nejefektivnější je vždy přímo odhlučňovat u zdroje hluku, ale málokdy se stane, že soused si odhluční podlahu, aby nerušil. V tom případě zbývá odhlučnit strop akustickým podhledem. Takový podhled musí být zavěšen na silentblokových závěsech tak, aby zvuk neprošel přes kotvení podhledu.
Je důležité si ovšem uvědomit, že část energie od 20 do 50 % projde skrz stěny. V tomto případě se tedy odhlučňují i stěny. Tato varianta se většinou aplikuje právě v panelácích nebo monolitech. Co se týká polystyrenu, vlastně ani nevím, kde se toto dogma vzalo. Polystyren není schopný odhlučnit ani pohltit hluk – prostě vůbec nefunguje.
4) Výrobci sádrokartonů nabízejí speciální modré akustické desky, které jsou dvakrát tak drahé než normální sádrokarton. Stačí udělat předstěnu z modrého sádrokartonu a mám vystaráno?
U modrých akustických desek se jedná vlastně pořád o sádrovláknitou desku, ale už bez příměsi vzduchu (neobsahuje bublinky jako obyčejná sádrokartonová deska). Tato deska je hutněná a její objemová hustota je skoro dvakrát větší než u obyčejné desky. Při odhlučnění je objemová hustota materiálů zcela zásadní a neplatí, že aplikuji dvě obyčejné desky za sebe a tím dosáhnu stejného efektu jako použitím modré desky. Další nedílnou součástí systému na odhlučnění je akustický absorbér – minerální izolace, která zvukovou energii pohltí, a systém odvibrování konstrukce.
Uvnitř akustické konstrukce to funguje následovně. Hluk, který projde skrz stávající konstrukci, je okamžitě pohlcován minerální izolací než narazí na neprůzvučný prvek akustické konstrukce, tam se z velké části odrazí zpět do dutiny s izolací a je opět pohlcován. Nejefektivnější způsob je tyto sendvičové konstrukce opakovat. Naše firma nabízí při tloušťce 8cm akustický efekt vázané laboratorní neprůzvučnosti (tedy kolik hluku zeď zadrží) 22 dB, při 13 cm pak 52 dB a při tloušťce 15 cm je to 63 dB. Stejný efekt, jako 13 cm předstěna pro srovnání umí cihlová zeď 35 cm tlustá. Takže odpověď na Vaši otázku je ANO, ve valné většině případů stačí aplikovat akustickou stěnu za dodržení všech technologických postupů a mám vystaráno.
Obr.3: Modrá sádrokartonová akustická deska
5) Jaké řešení byste doporučil, když bydlím v paneláku, nad hlavou mi celý den běhají malé děti souseda a v ložnici nemohu spát, protože za zdí si soused pouští televizi?
Navrhnul bych tzv. místnost v místnosti a to proto, protože se jedná o panelák, kde jak jsem zmiňoval výše, se šíří hluky všemi směry a v tomto případě se jedná o více než jeden primární zdroj hluku.
6) Druhý příklad, bydlím na ulici s velkým provozem a v místnostech přilehlých k silnici se nedá vydržet hlukem, co s tím?
Jednou ze zásad odhlučnění je eliminovat primární zdroje hluku. Zde se jedná o největší slabinu zřejmě okna, navrhnul bych vyměnit stávající okna za okna se slušným parametrem neprůzvučnosti, určitě trojsklo a určitě českého výrobce.
7) Proč je lepší si najmout vás jako akustickou firmu než obyčejné sádrokartonáře?
Je vždy lepší si najmout na tak specializovanou práci odborníka, který má za sebou stovky realizací a může čerpat ze zkušeností. V tomto oboru je většinou každý případ a zakázka individuální, a proto je řešení vždy šito na míru danému prostoru a nežádoucímu hluku. Naše firma hledá neustále nové způsoby odhlučnění a aplikuje nové kombinace materiálů tak, aby systém odhlučnění nebo korekce doby dozvuku byl co nejdokonalejší.
Obyčejný sádrokartonář použije standardní postupy, na které je zvyklý. Většinou nezná zásady šíření hluku, není schopen při návštěvě místa realizace odhadnout případné slabiny přilehlých konstrukcí a neuvědomí si možné příčiny hlukových mostů, aj.
Obr.4: Designové akustické panely dle vlastního patentu
8) Jak jste se dostal k odhlučňování domů?
Je to již více než deset let, co jsem začal pracovat jako technik a obchodní zástupce u jednoho výhradního dovozce minerálních akustických podhledů, které se používají v akustice. Tento obor mě začal bavit a chtěl jsem se mu věnovat i nadále. Rozhodl jsem se založit firmu, která se bude specializovat na odstraňování tolik nepříjemného nežádoucího hluku a bude se podílet na zvyšování komfortu bydlení.
První neprůzvučné konstrukce jsem realizoval dávno před tím, než výrobci přišli s modrou deskou. První realizace byla u maminky mého kamaráda (šlo tenkrát o štěkající bišonky s neuvěřitelnou výdrží). Začal jsem tedy realizovat první zakázky, později jsem se dal do výroby akustických designových panelů, mezitím jsem strávil hodiny konzultacemi s inženýry fyziky obor akustika a nabýval poznatky.
9) Na závěr bych se rád zeptal, jakou nejneobvyklejší zakázku jste realizoval?
Moje nejneobvyklejší zakázka bylo odhlučnění bytu v polystyrenovém domě. Jednalo se o řadový dům v Praze, obvodové zdivo včetně mezibytových příček bylo ze ztraceného bednění z polystyrenu, toto ztracené bednění bylo vylito betonem, jenomže styk jednotlivých tvárnic tvořil pouze polystyren tzn. 6cm stěna. Takže bylo možné se například pletací jehlicí propíchnout k sousedům.
Obr.5: Polystyrenovou tvárnici propíchnete jehlicí… (zdroj: aquaprogram.cz)
Tuto skutečnost, že se jedná o polystyrenové ztracené bednění, jsme zjistili až v den nástupu. Realizovali jsme akusticky neprůzvučné předsazené stěny s neprůzvučností 22 dB, hluk přímo od souseda vedle byl eliminovaný cca o 50%, ale výraznější hluk byl slyšet úhlopříčně o byt níže pod sousedem. Bylo například možné slyšet klapot klávesnice na počítači. Na této zakázce bylo možné tedy ověřit, že pokud je stavba z hlediska akustiky a neprůzvučnosti zcela špatně postavená, není možné očekávat od dodatečných akustických úprav stoprocentní řešení. Investor byl ale v rámci možností spokojený a byt užívá.
Děkuji za rozhovor,
Martin Perlík
Další užitečné informace
Více informací o odhlučnění bytů se dočtete na stránkách NOITAMI: https://www.noitami.cz/
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním!
