Městský rodinný dům postavený v první polovině 20. století považuji za kvalitní základ pro kompletní rekonstrukci, protože je možné využít poměrně hodně původních konstrukcí.

Nosné zdi jsou obvykle z plných cihel a protože je patro obývané, jsou stropy na přízemím dimenzované, aby unesly obytné místnosti. Tyto domy mají z dnešního pohledu také své slabiny. Základové konstrukce jsou jen z lomového kamene prolitého betonem, nemají ztužující věnce v úrovni trámového stropu, a podlaha přízemí je vysoko nad terénem.

Obr.1: Prvorepubliková vika

Na dalších řádcích se budu věnovat jen tomuto druhu domů. Kromě nich se v té době stavěly například vesnické domy s hospodářstvím, nebo domy v dělnických koloniích. U těch je to často s kvalitou materiálu a práce výrazně horší.

Původní dispozice

V obytném přízemí se nachází několik stejně velkých místností, vstup je pohodlný široký po několika schodech, někdy může být i docela dlouhé schodiště. V patře pod vikýři nebo zvednutou střechou jsou ložnice a pod šikmou střechou půda.

Sklep je buď jen pod chodbou, nebo pod celým rodinným domem. Schodiště do patra je široké, pohodlné teracové. Pokud je nad patrem ještě půda, tak tam už je schodiště jen strmé žebříkové. schodiště do sklípku je většinou relativně pohodlné, ale užší než do patra.

Jak dispozice domu upravit

Spojení místností v přízemí

V rámci přestavby se obvykle propojí několik obytných místnosti v přízemí do jednoho velkého prostoru, který bude sloužit jako obývák, kuchyně i jídelna. To ale musí dispozice domu umožňovat. Nejjednodušší je, pokud stačí zbourat nenosnou příčku a nebo do nosné stěny vybourat široký průchod s průvlakem.

Vypadat to může takto a varianty mají různé slabiny:

Obr.2: Bude třeba vyřešit tepelný most přes terasu

Obr.3: Vnitřní schodiště komplikuje úpravy dispozic domu

Propojení obýváku a zahrady

Úroveň podlahy je metr i více nad terénem. Pak je nutné postavit terasu se zábradlím a schůdky na zahradu. Terasa je buď těžká betonová konstrukce s boky z betonových tvárnic, nebo lehká dřevěná případně ocelová konstrukce. Tím se rozšíří zastavěná plocha domu a je třeba náročnější varianta povolení stavebního úřadu, než jen u vnitřních úprav v domě.

Schodiště přesunout, nebo nechat

Ideální je, když schodiště zachováte na jeho místě. Je to jedna z mála z konstrukcí, na které máme i po stovkách let stále stejné požadavky, dostat se pohodlně z patra do patra. Pokud ale opravdu budete potřebovat schodiště přesunout, je většinou hlavní problém, co udělat se schody do sklepa.

Obr.4: Původní schodiště je lepší zachovat

Jedna z možností, kterou máte, je, že zpřístupníte sklep samostatným schodištěm zvenčí. To je výhodné zvlášť pokud plánujete dům k pronájmu a potřebujete prostor pro technické zázemí kam nebudou mít přístup nájemníci.

Vstupní zádveří je lepší zachovat

Většinou se vstup zachovává, pokud se ale rozhodnete vchod přesunout, třeba abyste využili velkou vstupní přístavbu jako technickou místnost, počítejte s tím, že nový stup potřebuje nejen prostor na přezouvání, ale i venkovní přístřešek nebo závětří.

Z domu zůstane hrubá stavba

Zachováte obvodové zdi nejméně do výšky stropů přízemí, ale obvykle i štíty, schodiště do patra a sklepa. Zůstanou stropy nad sklepem a přízemím. Zachovaný bude krov v případě, že ho není třeba přizvednout a má dobrou únosnost.

Obr.5: Původní krov bude zachovaný, případně zesílený

Vybourají se obvykle vnitřní rozvody, podlahová souvrství, okna, dveře, příčky, případně vnitřní nosné stěny, pokud se za ně zajistí náhrada. Dále střešní krytina a latě. Komíny podle možností. Zbourají se přístavky a přílepky.

Obr.6: Z prvorepublikového domu zůstane ještě docela dost konstrukcí

Vše se provede nově podle současných standardů a dům se zateplí.

Zemní vlhkost

Častá otázka je, co s vlhkým sklepem. Ten má většinou zdi z plných cihel, nebo smíšeného kameno-cihelného zdiva a strop betonový, nebo z PZD desek.

Vlhké jsou stěny, někdy jen v rohu, nebo u okénka do zahrady. Určitě nejprve zkontrolujte dešťové svody, jestli není zeď sklepa vlhká v místě, kde vstupují pod zem. Pokud ano, odveďte alespoň provizorně dešťové vody od domu, aby stěny vysychaly, ještě než zahájíte stavbu.

Obvodové stěny sklepa bude třeba v průběhu stavby zvenčí odkopat, ať už kvůli zateplení, hromosvodu nebo rozvodům. Při tom je opatřete zvenčí po obvodě svislou hydroizolací. Nopová fólie není hydroizolace.

Takto půjdou zajistit jen některé stěny a to proti vlhkosti z boku. Stěny uprostřed domu nebo k nepodsklepené části domu půjdou zvenčí zaizolovat špatně. Vlhkost vzlíná i zespodu, podlahu sklepa je možné provést nově i s hydroizolací, stěny podřezat a napojit na venkovní svislou hydroizolaci.

Tato opatření jsou poměrně náročná, na to, že mají chránit neobývaný sklep a ochrana stejně nebude kompletní, proto můžete využít poměrně nenáročné řešení a to, že oklepete stěny od omítky a vlhkost necháte větrat. Zvenčí se pak proti vlhkosti zaizolují stěny ke kterým se dá dostat a zdi se podříznou až v úrovni podlahy přízemí.

Trhliny

Vznikají většinou na hraně mezi domem podsklepeným domem a nepodsklepenými přístavbam, díky nerovnoměrnému sedání podloží. Způsobit je může i podmáčení podloží dešťovými vodami, nebo naopak neuvážené vysušení zeminy kolem domu. Prvorepublikové rodinné domy nemají vyztužené a hluboké základy a tak jsou k těmto poruchám náchylné.

Členitost a zateplení

Členitá fasáda, balkony, terasy nebo venkovní vstupní schodiště, to všechno jsou konstrukce, které komplikují zateplování stěn domu a způsobují tepelné mosty, kde může docházet ke kondenzaci vzdušné vlhkosti a vzniku plísní.

Obr.7: Členitý rodinný dům

Prvorepublikový rodinný dům je třeba zateplit. Plné cihly nemají příliš dobré tepelně izolační vlastnosti a zateplením stěn, podlah, krovu a výměnou oken se tepelné ztráty domu a tím i výdaje výrazně sníží. Navíc je možné získat dotaci z programu Zelená úsporám.

Obr.8: Prostor mezi venkovním schodištěm a domem se bude těžko zateplovat

Technické vybavení

Majitelé domy technicky dovybavili, původní kamna na dřevo a uhlí v každé místnosti nahradili systémem ústředního topení s radiátory a kotlem na uhlí ve sklepě, později kotlem na plyn.

Ohřev teplé vody původně lázeňskými kamny nahradil elektrický bojler.

Sporák na dřevo nahradil plynový nebo elektrický. V důsledku zbylo v domě velké množství komínů. Ty je možné buď znovu využít, například pro větrání, nebo ubourat.

Při úpravách domu vyměníte původní kotel za plynový kondenzační, nebo tepelné čerpadlo, tento zdroj zároveň bude ohřívat i teplou vodu. Rozvod tepla bude trubkami skrytými v podlahách a podlahovým topením, nebo deskovými radiátory.

Obr.9: Stávající plynový kotel má nižší účinnost než nový kondenzační

Elektroinstalace vyměníte za nové s lepšími dráty a výrazně více zásuvkovými okruhy a množstvím zásuvek v domě.

V rámci nových rozvodů vody budete mít zakomponované i hospodaření s užitkovou vodou vodou buď pro zalévání nebo i splachování. A najde se i řada dalších technických vymožeností, se kterými naši předkové nepočítali a my si s nimi zpříjemníme život.

Pozdější přestavby

Za 80 -100 let, co dům stojí už byl nejméně dvakrát až třikrát přestavován. Nejstarší úpravy, které proběhly 10-20 let po dostavbě většinou ani nerozeznáte, i já se k nim chovám, jako k původní stavbě. Horší je to s těmi pozdějšími ze 70. až 90. let minulého století. Zvlášť přístavby z dob socialismu bývají z nekvalitních materiálů, vlhnou, odtrhávají se od domu a často mají příliš nízké stropy a malá okna. Ty se při rekonstrukci většinou ubouráte a nahradíte novými, nebo lépe vyřešíte dispozice domu, pak přístavby nebudou potřeba.

Začněte s původní dokumentací

Podívejte se, zda máte k dispozici původní výkresovou dokumentaci. Pokud dům vlastníte, budete ji mít v dokumentech k domu, pokud dům kupujete, řekněte si o ni předchozímu majiteli.

V případě, že ji vy, nebo předchozí majitel nemáte, navštivte archiv stavebního úřadu a tam si ji okopírujte. Dokumentace pro tyto stavby, na rozdíl od starších bývá v archivech běžně dostupná. Přístup k ní má jen vlastník domu.

Obr.10: Původní výkes z první poloviny století

Tato dokumentace se využije při přípravě rekonstrukce jako zdroj informací, jak byl dům stavěný.

 

Původní materiály a technologie

Základové konstrukce Skládaný kámen, prolitý betonem
Svislé nosné konstrukce Plné pálené cihly
Stropy Nad suterénem z betonových desek PZD nebo litý beton. Nad patry dřevěné trámové
Příčky Dutinové příčkovky
Okna, dveře Dřevěné dveře, špaletová okna
Vytápění Kamna v každé místnosti, kotel na uhlí s ústředním topením
Vnitřní rozvody vody, kanalizace, vytápění Ocelové a litinové rozvody
Povrchy podlah Dřevěné, teraco
Střešní krytina Keramická tašková, plechová

 

Má smysl rekonstruovat prvorepublikový rodinný dům?

Můj názor je rozhodně ano. Stavěly často v klidných lokalitách blízko center měst. Oceňuji na nich, že je možné zachovat velké množství původních konstrukcí a zároveň plná cihla snese při rekonstrukci docela hodně. Majitel se jim ale musí v lecčem přizpůsobit. Úpravy dispozic a řešení poruch mají svá omezení, domy mají často malé pozemky, nebo mají přízemí příliš vysoko nad terénem. I když se stavěly podobně, je třeba konstrukce dobře prozkoumat, protože mohou se objevit nečekaná a někdy i ne úplně pozitivní překvapení. Jsou to  domy, které mají svého ducha a často i zajímavou minulost a to novostavbou těžko nahradíte.

A myšlenka na závěr. I když dům vlastně moc měnit nebudete, stejně na něm bude práce hodně a to jak při přípravě, tak při samotné stavbě.

Chcete dostávat aktuální informace ze stavařského blogu? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší schránky.