Pokud sousedí váš byt s nebytovým prostorem, například nevyužívanou prádelnou, nebo půdou, je možné uvažovat o jeho rozšíření. Základem je, aby byla vůle družstva nebo společenství vlastníků. A aby to bylo technicky možné.
Proč mohou mít spolumajitelé domu zájem nevyužívaný prostor prodat? Získají tak velkou částku do fondu oprav, za které mohou například opravit střechu, nebo dům zateplit.
Domlouvání majetkových vztahů nechám stranou a budu se soustředit na to zda je připojení technicky proveditelné, co bude obnášet a jestli vůbec dává smysl.
Nevyužívaná půda nad bytem
To je nejčastější a zároveň nejkomplikovanější situace, kdy budete o rozšiřování uvažovat. Prvorepublikové činžáky a i některé domy z 50. let 20. století měly půdy prázdné. Pokud zde už není půdní vestavba, například kvůli přístupu, stojí za to uvažovat, zda by část půdy, kterou máte nad hlavou nešla připojit k vašemu bytu vnitřním schodištěm.
Obr.1: Nevyužívaná půda prvorepublikového činžáku
Je na půdě dost místa?
Prostor půdy musí být dostatečně vysoký. Aby se mohla místnost v podkroví považovat za obytnou musí mít výšku alespoň 2,3m nad polovinou plochy místnosti. I když si říkáte, že menší prostor se také hodí, nezapomeňte, že část vašeho bytu s pohodlnou výškou zabere schodiště. V důsledku můžete ztratit víc prostoru než získáte.
Současné podkroví se také zmenší zateplením a podhledy, většinou je to 20 – 30 cm pod současné krokve. Podívejte se na video, kolik místa zateplení zabere.
Na půdě se obvykle nachází výlez na střechu, nebo technologie, ke kterým je nutné zachovat přístup ze společných prostor, pokud je to nad vaším bytem, zmenší se prostor, který můžete využít. Je třeba také zachovat přístup na zbylou část půdy.
Je pod krytinou pojistná hydroizolační folie?
Když byla půda prázdná, nevadilo, že do ní občas zateklo. Na podlaze byla vrstva suti a cihelné dlaždice půdovky a pokud nezatékalo pravidelně, voda zase brzy vyschla.
Pokud ale zateče do vrstvy minerální vaty, která tvoří tepelnou izolaci proti chladu v zimě a horku v létě, je to výrazně větší problém, protože se zhorší vlastnosti izolantu. Proto je třeba mít pod krytinou dodatečnou izolaci proti vlhkosti, která zateplení chrání.
Střechy realizované před 25 a více lety ji ale obvykle neměly. U později provedených střech může být potrhaná a zkřehlá od horka. Položení nové folie znamená sundat střešní tašky, oplechování, latě a natáhnout novou folii, což je být na střeše 6 podlažního domu komplikované a je to náklad, se kterým budete muset počítat.
Obr.2: Potrhaná pojistná hydroizolační folie
Jak získat světlo?
Půdy většinou neměly okna, bude možné je osadit? Ať už střešní okna nebo vikýře. Prvorepublikové činžáky stojí často v památkové zóně a tedy je třeba řešit s památkáři, co si můžete dovolit.
Jak zateplit podkroví?
O zateplení střechy jsem se už zmiňoval, nejčastěji se využívá minerální vata a platí čím více, tím lépe. Zateplit je ale třeba i stěny vzhledem ke společným podkrovním prostorám, které nevyužíváte, například průchodu k výlezu nad střechu, nebo ke zbylé části půdy. Na nezateplené půdě může být v létě i 50°C a pokud bude sousedit s vašimi podkrovními místnostmi, je třeba se před horkem chránit.
Unese strop místnosti v podkroví?
Půda nebyla uvažovaná jako obytná, proto se pod ní často používaly tenčí trámy. Ty bude třeba nechat zkontrolovat statikem a případně zesílit.
Nosné konstrukce krovu v půdním prostoru často překážejí. Rozhodně je nedoporučuji řezat bez náhrady, nejlepší je je zachovat. A pokud už s prostor potřebujete přizpůsobit, tak rozhodně situaci konzultujte se statikem a nechte si navrhnout jejich náhradu.
Zásah do konstrukcí bude výrazný, tedy čekejte, že bude třeba na stavební úřad podat žádost o stavební povolení.
Materiál a konstrukce schodiště bude opět k diskusi hlavně se statikem, záleží na stropech pod i nad vaším bytem, jak těžké schodiště unesou a jak velký prostup bude třeba udělat do stropu. Pokud bude mít dům dřevěné trámové stropy, bude třeba schodiště spíše lehčí, dřevěné, nejlépe tak, aby prošlo mezi trámy.
Výhoda:
- půdy bývají často velké, získaný prostor tak může současnou plochu bytu i zdvojnásobit.
Rizika:
- Výška podkrovního prostoru
- Stav střechy. Musí být v dobrém technickém stavu a nepoškozenou pojistnou hydroizolační folii pod krytinou
Únosnost stropní konstrukce
Obr.3: Unesou trámy novou půdní vestavbu?
Nevyužívaná prádelna nebo kotelna sousedící s bytem
Tyto místnosti často nemají venkovní okna, nebo příliš malá, aby je bylo možné využít pro obytnou místnost. Pokud jsou v podkroví, platí pro ně to, co pro půdu, tedy záleží zda je střecha v dobrém stavu a místnosti mají dostatečnou výšku. Pokud jsou uvnitř dispozice a bez vlastního denního světla, bude je možné využít jako šatnu, nebo koupelnu.
Výhoda:
- oproti podkroví nepotřebujete schodiště
Riziko:
- Problém s dostatečným denním osvětlením prostoru
Připojení sousedního bytu
Třetí možnosti je koupit sousední byt a oba byty propojit. Častěji, než s propojením celého bytu do jednoho velkého obytného prostoru se setkávám s oddělením jedné místnosti, která se připojí k vlastnímu bytu, menší část bytu zůstane samostatná a využije se například k pronájmu, nebo pro bydlení starší generace.
Výhody:
- Místnosti v bytě mají dostatek světla
- Byt můžete i zdvojnásobit
- Získáte byt k pronájmu
Riziko:
- Vyšší pořizovací cena za prostor, který už teď slouží pro bydlení.
Vyplatí se to?
Rozšířením do nevyužívaných prostor můžete užitnou plochu bytu i zdvojnásobit. Ne vždy se to ale vyplatí, pokud je prostor příliš malý, střecha není zaizolovaná proti vlhkosti, nebo není možné osadit okna. Než začnete rozšiřování připravovat po technické stránce, poraďte se s družstvem nebo společenstvím vlastníků a stavebním úřadem, zda a za jakých podmínek je to možné z jejich pohledu.
Chcete dostávat aktuální informace ze stavařského blogu? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích dole na této stránce a další dostanete přímo do vaší schránky.
