Od 1. října 2014 začínají platit Pražské stavební předpisy. Ty nahradí vyhlášku o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze 26/1999. Přečtěte si hlavní změny, které přinesou pro stavbu rodinných domů a rekonstrukci bytů.  

Předpisy dostal za úkol zpracovat urbanista Pavel Hnilička autor knihy Sídelní kaše a kritik příměstské rozvolněné zástavby. Na principu, “Když se ti to nelíbí, tak to udělej líp”, dostal před několika lety nové předpisy na starost. Dal dohromady tým odborníků a nové předpisy jsou tut.

Pozor! Tyto stavební předpisy už nejso v platnosti, přečtěte si článek o aktuálních Pražských stavebních předpisech, které jsou v platnosti od 1.8.2016 

“Doposud to v Praze nebylo zvykem, ale středem zájmu nejen Pražských stavebních předpisů, ale celé činnosti Institutu není automobil, ale člověk.” – Institut Rozvoje hl.m. Prahy

 

Stavební předpisy pro českou republiku jsou dvoje. Pro celou ČR kromě Prahy platí vyhláška “O technických požadavcích na stavby”, která byla změněna už v roce 2009 a Praha tak nabrala trochu zpoždění, které dohnala až teď.

Proč vlastně dvoje předpisy? Je to tak už od první republiky. Ve velkoměstě je daleko hustší zástavba, pohybuje se daleko více lidí a proto by řada nařízení, která bez problémů fungují jinde, vůbec nebylo možné při stavbě splnit.

Změny oproti předchozí vyhlášce udělají při rekonstrukci radost nejednomu majiteli rodinného domu, protože mu ušetří několik desítek nebo stovek tisíc korun. podívejte se na ně podrobněji.

 

Garáž už není pro rodinné domy nutná

Dosud musel mít každý rodinný dům v Praze povinně garáž. Na přístřešek bylo třeba žádat o výjimku. To byla velká bolístka rekonstruovaných, ale i nových domů. Proč? U starého domu byla často garáž nevyhovující, buď v hloubi pozemku, kam se muselo složitě najíždět nebo v suterénu s velmi příkrým sklonem nájezdu a přebudování garáže bylo dost finančně náročné.

U novostaveb které se staví v nízkoenergetickém standardu je garáž energetická díra do domu. Je to totiž venkovní prostor a na malých pozemcích musí často být garáž přímo vestavěna do rodinného domu. Setkal jsem se i s majiteli domů, kteří auto vůbec nemají a garáž za několik set tisíc postavili jen proto, že ji chtěl stavební úřad.

 

Výška obytných místností 2,6 m

Dosud platilo, že všechny obytné místnosti musí mít světlou výšku 2,6 m. V rodinných domech pak 2,5 m. To se sjednotilo na 2,6 m. Tedy místnosti potřebujete o něco vyšší. Ale je tu jedna výjimka. Pokud je v bytě alespoň jedna obytná místnost s plochou 16 m² o výšce 2,6 m, ostatní obytné místnosti mohou být nižší a to 2,4 m.

V podkroví je třeba aby byla světlá výška dosažena nejméně nad polovinou plochy místnosti a počítá se plocha s výškou alespoň 1,2 m. U rekonstrukcí stačí v podkroví výška 2,3 m, opět nad polovinou plochy místnosti.

To znamená, že u novostaveb pokud je v přízemí alespoň jedna obytná místnost s výškou 2,6 m musí mít všechny ostatní místnosti i ty v podkroví světlou výšku alespoň 2,4 m. U rekonstrukcí pak stačí v podkroví světlá výška 2,3 m.

 

Plocha obytných místností 16 m²

Zmírnil se požadavek na byt o jedné obytné místnosti. Původně bylo třeba, aby obytná místnost měla nejméně 18 m², nově je to 16 m². Počítá se od výšky místnosti 1,2 m (u zdi v podkroví).

 

Proslunění bytu

Tento požadavek v nových předpisech není. Díky němu se mnoho nebytových prostor ve starých činžácích nemohlo změnit na byty, nyní nesou názvy atelierů a jsou považované za nebytové prostory i když se v nich ve skutečnosti bydlí (pokud není prostor schválený jako byt, nemá zasílací adresu trvalého bydliště).

Pokud si ale myslíte, že nyní je možné vytvořit obytnou místnost z jakékoliv temné špeluňky, není tomu tak. Stále platí požadavky na denní osvětlení. Místnost tedy musí mít dostatek denního světla, ale není závislá na světových stranách. Platí pro rodinné domy i byty.

V důsledku tohoto nařízení může vzniknout byt se všemi okny na sever a čehož si kupující vůbec nevšimne do okamžiku než se nastěhuje a zjistí, že mu slunce chybí.

Likvidace dešťových vod

Velkou bolístkou majitelů rodinných domů v Praze je hospodaření s dešťovou vodou. Nový předpis nařizuje likvidovat dešťové vody přímo na pozemku rodinného domu pomocí vsaků. A pokud to není možné, tak je zachytit do nádrže s přepadem do kanalizace. Podobně funguje i předpis pro zbytek republiky. Mnoho stojících rodinných domů má ale příliš malé pozemky pro efektivní vsakování, proto velká část dešťových vod stejně skončí v kanalizaci.

 

Shrnutí

Předpisy zmírňují požadavky na stavby a pro majitele domů znamenají nižší náklady. Zároveň bude třeba abyste byli ostražitější při nákupu nebo pronájmu nemovitostí, protože byt může mít všechna okna na sever a rodinný dům nemusí být vybaven garáží.

Zde si stáhněte celé pražské stavební předpisy.