Cihelné zdivo, které má uvnitř vzduchové dutiny zvané “komůrky”, se u nás a na Slovensku používalo hlavně za První republiky. Jakmile začnete takový dům rekonstruovat, je dobré vědět, že jde o tento systém, aby se Vám při stavebních pracích zeď nesesunula.

Proč a kdy se komůrkové zdivo používalo?

Hlavním důvodem byla úspora tepla, částečně i úspora materiálu. Tento způsob stavění má nejspíš původ už ve starověkém Římě. V 19. století se používal, i když zřídka, ve Velké Británii a dalších zemích severozápadní Evropy. U nás se s ním setkáte hlavně v domech postavených z plných pálených cihel v první polovině 20. století až do 50. let.

Na Západě se z komůrkového zdiva s technologickým pokrokem na počátku 20. století vyvinul systém stavění s průběžnou dutinou po celém obvodu domu včetně rohů. Zde jsou dvě příčky, které tvoří nosnou zeď, spojeny kovovými sponami. V angličtině cavity wall.

Tak se ve Velké Británii, ale i v Dánsku stavěla většina rodinných a celá řada bytových domů od 20. let 20. století. Systém byl koncem 20. století zdokonalen vývojem tepelných izolací, kdy se dutina vyplnila minerální vatou. Vzniklo tak sendvičové zdivo, které se používá dosud, psal jsem o něm v  článcích o rekonstruování a novostavbách v Dánsku.

V Československu se ale tento systém nerozvinul. Příčina mi není úplně jasná, protože komůrkové zdivo používali architekti Tomáše Bati při navrhování rodinných domků ve Zlíně. Ti kontakty se západními zeměmi měli a jejich způsob stavění s neomítnutými stěnami se tomu ve Velké Británii nebo Dánsku blížil.

Jak je komůrková zeď postavená

Jde obvykle o 450 mm silnou obvodovou nosnou stěnu, která na první pohled vypadá jako solidní nosné zdivo a o které můžete cokoliv opřít. Komůrky mohou být buď přes celou výšku stěny, nebo po výšce rozdělené. Rohy zdí a špalety oken jsou vyzděné naplno, tedy když vymontujete dřevěné okno, tak po stranách dutinu neuvidíte.

Zda je zdivo komůrkové, poznáte nejsnáze u neomítnuté, nebo otlučené zdi podle způsobu provázání zdiva.  Při pohledu na takovou zeď totiž vidíte převážně běhouny (delší boky cihel).

Stěna komůrkového zdiva na celou výšku místnosti

Další možností je, že zdivo žádné průběžné ztužení nemá a dutina je na celou světlou výšku. Na obrázku č. 5 vidíte stěnu, která má na první pohled průběžné cihly přes tloušťku zdiva, ve skutečnosti jde jen o půlky cihel. To je patrné z následujícího pohledu do dutiny na obr.2.

Obr. 1: Stěna komůrkového zdiva na celou výšku místnosti tl. 450 mm, vidíte hlavně delší boky cihel, což by odpovídalo zdivu tloušťky 150 mm

 

Obr. 2: Pohled do dutiny komůrkového zdiva, je vidět, že zvenčí viditelná čela cihel jsou jen půlky.

Pro srovnání zeď tloušťky 450 mm by měla být vyvázaná tak jak je na následujícím obrázku fotce.

Obr. 3: Křížová vazba zdiva tloušťky 450 mm, pravidelně se střídají boky a čela cihel.

Jak zjistíte, že je dům postavený z komůrkového zdiva

Na komůrkové zdivo se většinou přijde až v okamžiku, kdy se začne stavět, nebo spíš ubourávat. Touto metodou se nestavělo tak často, aby stálo za to u každého domu ověřovat, zda je z plné cihelné zdi, nebo komůrkové. Přeci jen je ale několik způsobů, které Vám ho pomohou odhalit:

  • Z původního projektu

Komůrky mohou být zakresleny ve výkresech půdorysu v projektu, podle kterého se dům stavěl.

Obr. 4: Vyznačení komůrek ve štítové stěně bytového domu v projektu z 50. let 20. století, autor fotografie: Jiří Zourek

  • Od původního majitele

A to v případě, že buď pamatuje dobu stavby, nebo prováděl stavební práce, kdy zjistil, že zeď není kompaktní.

  • Otlučením omítky

U odkrytého zdiva vidíte převážně běhouny (boky) plných cihel, i když je stěna silná 450 mm a běhouny a vazáky (čela cihel) by se měly v různých variacích střídat.  Není to ale úplně jednoduché. Podívejte se na zeď na následující fotografii. Je to komůrkové zdivo nebo plná zeď? Podle mého názoru spíše nešikovně vyskládaná plná 450 mm stěna.

Obr. 5: Plná zeď nebo komůrkové zdivo?

  • Sondou do zdiva

Jen takovou, která projde celou šířkou cihly. Případně podél nezakrytých rozvodů vody nebo kanalizace.

  • Poklepáním na zdivo

Při poklepání rukou cítíte, že je zdivo silné 450 mm daleko tvrdší než místo, kde je jen 150 mm příčka. Na první pohled jednoduchá metoda má své slabiny. Komůrkové zdivo je místy vyztuženo a v okolí výztuhy se chová jako plná zeď. Stejně tak kolem okenní špalety. Navíc je přerušováno příčkami, které ho také vyztuží. Je použitelné spíše pro ověřování, kde přesně se dutiny nacházejí.

  • Podle stáří domu

Tento typ vazby zdiva se používal u rodinných, ale i bytových domů v Čechách i na Slovensku v období první republiky s přesahem do 50. let 20. století u levnější i luxusnější výstavby.

  • Podle tloušťky stěny

U stěny tloušťky 300 mm je velmi malá pravděpodobnost, že by byla postavena z komůrkového zdiva, cihly by musely být na výšku a taková stěna nebude nosná.

  • V průběhu rekonstrukce

Při bourání jste zjistili, že zeď není jednolitá. V takovém případě doporučuji další bourání prokonzultovat se statikem, který statickou část domu projektoval, aby doporučil, jak postupovat.

Má smysl komůrky dodatečně vyplňovat tepelnou izolací?

Komůrky netvoří souvislou dutinu, mohou být od sebe oddělené cihlami vodorovně, nebo svisle. I kdyby se podařilo najít a rovnoměrně vyplnit například foukanou papírovou izolací všechny dutiny, zůstanou tepelné mosty přes cihly mezi dutinami, špaletami kolem oken a v rozích domu. Tato dvě místa jsou navíc největší slabinou při zateplení.

Proto nepovažuji zateplování komůrek za vhodné.

Rizika u domů s komůrkovým zdivem

  • Podélné podkopání jedné z tenkých stěn tak, že spadne. Například, pokud se rozhodnete zasekat do zdiva kanalizační potrubí a spoléháte se na to, že je zeď celistvá.
  • Bourání, hlavně ve stycích s dalšími konstrukcemi, nebo probourání větších otvorů. To by měl vždy vyhodnotit statik, který bude mít informaci o tom, že zdivo není kompaktní.
  • Praskání zdiva, které není tak únosné jako plné zdivo a mohou se více projevovat praskliny z nerovnoměrného sedání.
  • Kondenzace vodní páry v dutině komůrkového zdiva.

Ne každá dutina znamená komůrkové zdivo

Důvodů, kdy můžete v cihelném domě narazit na dutinu ve zdi, je celá řada. Nemusí jít nutně o komůrkové zdivo:

  • Odvětrání vlhkosti. V první polovině 20. století se hojně používaly větrací dutiny a předstěny omezení vlhkosti v místnostech v přízemí a suterénu. Na takový systém můžete narazit. Tyto předstěny jsou většinou větrané ven, nebo dovnitř.
  • Zdvojená mezibytová příčka. V prvorepublikovém činžáku mohou být byty odděleny dvěma příčkami, které stojí těsně vedle sebe, a mezi nimi je dutina.
  • Předstěna. Před vlhkou zeď byla postavena předstěna bez jakéhokoliv odvětrání, čistě proto, aby se oddělila vlhkost v interieru.
  • Dutina vzniklá pozdějšími přestavbami. Náhodně vzniklé dutiny se mohou objevit například při přistavování části domu, kdy bylo třeba kvůli únosnosti přistavět další stěnu.

Jak tedy postupovat, když v domě komůrkové zdivo máte?

Počítejte s tím, že nebude možné nijak výrazně přitížit stěny s komůrkami, například dalším podlažím, nebo novými průvlaky, které ponesou další nosné stěny. Nedělejte ve zdivu široké podélné drážky například pro kanalizaci, abyste konstrukci nenarušili.

Vybourání nového okna nebo běžně velkých dveří by neměl být problém. Rozhodně se ale o postupu stavebních a hlavně bouracích prací poraďte se statikem.

Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší schránky.