Proč mít pasivní dům?

Roušku, která zakrývá taje kolem pasivních domů, jsem poodhalil letos na jaře na desetidenním semináři o jejich navrhování. Stavba pasivních domů bývá motivována touhou ušetřit. K tomu však uživatel pasivního domu získá daleko větší hodnotu – komfortní a zdravý způsob bydlení.

 

Na semináři, který pořádalo Centrum pasivního domu přednášeli přední čeští odborníci na pasivní domy z různých oborů. Zastoupena byla architektura, vzduchotechnika, tepelná technika a vyzkoušeli jsme si i blower door test.

 

Od semináře jsem měl velká očekávání. Od roku 2020 se budou všechny nové domy stavět energeticky blízké nule, zkrátka pasivní domy, a na to jsem se chtěl připravit. Zároveň mě zajímalo, zda úsporná opatření vůbec mají smysl. A pokud mají, jestli je mohu využít i pro navrhování běžných staveb a rekonstrukcí.

Proč je pasivní?

Jeden Němec, Wolfgang Feist, si na začátku devadesátých let spočítal, jak velké ztráty tepla musí dům mít, aby ho dokázal vytopit jen energií produkovanou lidmi, spotřebiči, sluncem a větráním s ohřevem vzduchu. Vyšlo mu, že takový dům musí mít ztráty tepla nejvýše 15 kWh/m² za rok a nazval ho passivhaus.

Na tom si pak založil obživu a vytvořil Passiv haus institut, který pasivní výstavbu podporuje. V jejich licenci probíhal i tento seminář.

V Německu a Rakousku to funguje dobře, je tam tepleji a svítí víc slunce než u nás. Například v Rakousku je o 100 slunečných dnů více než máme my. Většina České republiky je v chladnějším pásmu, a tak musíme o pasivitu hodně bojovat.

 

Jak tedy dosáhnout pasivního domu?

 

1) Utěsnit

Myslíte, že plastová okna těsní dost? Samotná okna ano, ale mezera mezi rámem  okna a stěnou se běžně při stavbě ucpe polyuretanovou pěnou, omítne a to je vše. Polyuretan ale není vzduchotěsný! Kolem oken utíká spousta vzduchu. Nejen u pasivních, ale i u běžných staveb by měla být tato mezera utěsněna dvěma páskami, vzduchotěsnou zevnitř a paropropustnou z venčí. To se většinou nedělá.

 

Vzduch utíká všemi možnými spoji, stykem mezi střechou a stěnou, u základů. Také elektrickými zásuvkami. Nesmysl? Nezapomeňte, že zdivo z Porothermu má dutiny a těmi vzduch projde až do zásuvek.

 

Proto se u každého domu určí jedna vrstva jako těsná. U zděných staveb to bývá vnitřní omítka. V té nesmějí být žádné díry. Zaomítá se všechno, vnitřek rozvodné skříně pro elektřinu i špalety oken předtím, než se okna namontují. U podlahy se dotáhne omítka až k základové desce.

Jestli je dům těsný, se měří Blower door testem. Ohromný větrák se namontuje do dveří a dveře kolem něj se utěsní. Dům se celý natlakuje vzduchem a počítač měří, jak se mění tlak vzduchu v domě, když vzduch utíká spárami.

V domě se může vzduch vyměnit nejvíce 0,6x za hodinu. Přijde vám to hodně? V běžném domě to je i 3x za hodinu. Normálně se ale v místnosti tolik vzduchu nevymění, platí to pro větrné počasí. V pasivním domě musíte zapomenout na plynový sporák, ten by vám ubíral kyslík v místnosti.

 

2) Obalit

Na obalení domu 10 – 15 centimetry polystyrenu jsme zvyklí. U pasivního je ve fasádě i 30 cm tepelné izolace a ve střeše 50 cm. U takto zabaleného domu utíká nejvíc tepla tam, kde se konstrukce setkávají. Například střecha se stěnou, u základu nebo balkónu. Proto nestačí postavit zeď z Porothermu na beton, ale je třeba jej od betonu oddělit třeba pěnovým sklem, to je pevné a izoluje jako polystyren.

Důkladně zaizolované zdi mají velmi teplý vnitřní povrch. Důsledkem toho cítíme že je nám tepleji, i když je teplota vzduchu o několik stupňů nižší než jsme byli zvyklí v nezaizolovaném domě. V létě izolace nepustí do domu teplo, a tak máme i v parném létě vevnitř příjemně.

3) Větrat

Pořídili jste si do bytu plastová okna, aby se vám škvírami nedostala dovnitř zima? Dovnitř se nedostane ani zima, ani čerstvý vzduch. V pasivním domě obzvlášť, protože je celý velmi utěsněný. Dýcháním lidí přibývá v místnosti oxid uhličitý, CO₂ a vlhkost, bez větrání se hromadí i škodlivé látky.

Dobré na CO₂ je, že ho umíme jednoduše změřit. V Praze je běžně přes den ve vzduchu kolem 600 ppm CO₂ (tedy 0,06 % CO₂). Hygienický požadavek je 1000 ppm. Když se vzbudíte ráno v bytě s plastovými okny naměřili byste i přes 3000 ppm. Při těchto hodnotách jste unavení, nesoustředění a špatně vyspaní.

 

Při větrání okny pomůže otevření celého okenního křídla, ale za půl hodiny až hodinu vzduch zase vydýcháte. Obzvlášť v noci je to problém. Sklopení křídla na celou noc můžeme udělat v létě. Mikroventilace, kterou jsou okna vybavena je jen formální, vzduch v místnosti nevyčistí.

 

V pasivním domě se používá větrání nezávislé na člověku, větrání s rekuperačním výměníkem. Jeden velký ventilátor žene čerstvý vzduch přes výměník do domu a druhý ventilátor vydýchaný vzduch ven. Ve výměníku si předají teplo. Takže i když je venku -6°C, do místnosti přichází příjemných 19°C. Rekuperace zajistí stále čerstvý a teplý vzduch v místnostech zbavený škodlivin, které se jinak v bytě hromadí.

 

4) Okna

Okny nejvíc tepla odchází a zároveň i od slunce přichází. Nejslabší částí okna je rám, izoluje hůř než sklo a neprojde jím světlo slunce, aby nám dům ohřálo. Proto výrobci oken často uvádějí jen izolační vlastnosti skla a na rám zapomínají. Přitom rám tvoří až 40% plochy okna. Zkuste si to změřit! Někteří výrobci si to ale uvědomili a začínají prodávat okna, kde je celý rám schovaný za tepelnou izolací.

Okna s trojskly úplně změnila principy, na které jsme u oken zvyklí. I za mrazů jsou zevnitř teplá. To znamená, že se na nich uvnitř nesráží vlhkost (na těch kvalitních) a pod běžně velkými okny není nutné mít radiátor. Izolují až tak dobře, že se může stát, že se na nich bude srážet vlhkost z venčí.

 

5) Čím topit?

Rozhodování čím topit, řešíte stejně jako u každého jiného domu podle dostupných zdrojů. U opravdu pasivních domů můžete využít rozvod rekuperace, topit ohřátým vzduchem a ušetřit za složitý topný systém.

 

 

Vyplatí se mi to?

Pasivní dům je o úsporách, komfortu a pečlivosti. Novostavba pasivního domu znamená zaplatit asi 10% navíc, u domu za 3 – 5 milionů je to přibližně 300 000 Kč, to je cena luxusnější kuchyně nebo koupelny.

 

Výdaje navíc obnášejí hlavně rekuperaci, podrobně propracovaný projekt a kvalitnější okna a dveře. Za to získáte menší účty za energie a daleko komfortnější a zdravější vnitřní prostředí. Peníze za dům se vám postupně na účtech vrátí. Oproti tomu investice do solárního ohřevu teplé vody má dobu návratnosti velmi špatnou.

Slabinou je kvalita českých firem, které se musí naučit pracovat daleko pečlivěji, aby dokázaly úsporné domy po roce 2020 postavit.

 

Pasivní za každou cenu?

Má cenu se snažit dosáhnout magické patnáctky za každou cenu? Snížení ztrát o 1 kW odpovídá úspoře přibližně 400 Kč (plocha místností 150 m², topení se sníženou sazbou elektřiny).

Pokud se budete snažit snížit spotřebu už dobře navrženého domu z 25 na 15 kWh/m² za rok, ušetříte 4000 Kč ročně, ale potřebná opatření se vám vůbec nemusí zaplatit. Oproti tomu běžná novostavba má ztráty kolem 120 kWh/m² za rok a to je rozdíl o hodně větší.

V české normě vytvořené pro potřeby Zelené úsporám má pasivní dům mírnější požadavek na spotřebu, 20 kWh/m², v penězích to zas tak velký rozdíl není.

 

Shrnutí

Pasivní dům nabízí úspornější a hlavně daleko komfortnější a zdravější způsob bydlení. To je zajištěno na člověku nezávislým větrání, teplými stěnami a okny, a také stabilními teplotami v domě po celý rok.

Metě 15 kWh/m² za rok je dobré se blížit, ale není nutné, aby to bylo za každou cenu.

 

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.