VIDEOBLOG.

V minulých dílech jsme se dívali na střechu, dívali jsme se na nosné konstrukce, které tu střechu drží, a teď se podíváme na podlahu.

Když chcete vestavět podkroví, tak si představujete, že tam vestavíte ložnice, nejspíš tam bude ještě chodba a sociální zařízení. A to všechno na něčem stojí.

Když se podíváte na tu půdu, tak si řeknete: „No to je docela dobrá půda, podlaha je v pohodě, tady je beton, budeme muset něco dělat se střechou, nejspíš něco s těmi nosnými konstrukcemi, ale na podlahu můžeme stavět tak, jak je.“ Ono to není tak úplně jednoduché, protože když se podíváte na podlahu, tak to není jen beton.

Podíváme se tady na další obrázek, toto je sonda do podlahy, a když se podíváte, tak vidíte, betonovou desku, kterou jsme viděli na předchozím obrázku a ta deska není silná, má jenom asi nějaké tři nebo čtyři centimetry, pod ní je vrstva škváry, to jsou další tři nebo čtyři centimetry, pod násypem jsou prkna, tady naznačíme, že tam jsou prkna, ale ta tady úplně nevidíte, protože jsou vyřízlá a pod těmi prkny je trám.

Tak, tady máme stropní trám a pod trámem je podhled a omítka.

Teď vidíte, jakou má strop skladbu, ale nahoře je beton, takže na první pohled to vypadá, že je strop betonový.

Abychom se stropem mohli pracovat a abychom mohli vestavět podkroví, tak musíme zjistit, jestli trámy vůbec to podkroví unesou, protože dřív se – já se tady vrátím k předchozímu obrázku, ale nechám tam tento náčrtek, ten se nám ještě bude hodit – takže tady v podkroví původně žádné místnosti nebyly. Dávno se tam sušilo seno a teď tam je jenom nějaký nábytek, zatížení není nijak velké, proto ani ty stropní trámy nebyly dimenzované na to, aby přenášely velké zatížení, tak teď je otázka, co s tím.

Obvykle je potřeba ty stropy zesílit, to znamená, že se tady podél trámu položí fošna na výšku, která se s tím trámem propojí, a tím se strop zesílí. Jak moc je potřeba zesílit ten trámek záleží taky na tom, v jakém je stavu a jaké má rozměry, ale to už přesněji řekne statik a ten taky řekne, jak je potřeba ten trámek zesílit. Ale bude to znamenat docela velký zásah do podlahy.

Další možností je strop úplně celý vyměnit, to je v případě, že sundáváte celou střechu, sundáte i strop, uděláte třeba i nový pozední věnec a postavíte celé patro znova nahoru. V takovém případě se často stropní konstrukce úplně vymění. Záleží i na tom, v jakém jsou stavu a jak jsou stavěné. Protože někdy je strop propojený se střechou, takže potom by jeho zachovávání bylo náročnější.

Nejčastější varianty řešení jsou zesílit, úplně zbourat a v některých situacích je možné ten strop i zachovat, ale to je opravdu jenom zřídka.

Na závěr bych vám chtěl ukázat jeden takový špek a ten špek vidíme tady. Vy vidíte sloupek, který stojí na takovéto bačkoře. Sloupek je relativně nový, většinou se to dělalo u starých staveb a předpokládá to, že tady jsou dva stropní trámy, na které se zatížení z toho sloupku přenáší.

Jenže když se podíváte tady na tu skladbu, tak ten sloupek stojí  tady nahoře, tady má tu bačkoru, která je z trámu za trám, pokračuje na druhý trám a zatížení se ale přenáší přes betonovou slupku, přenáší se přes škváru a přes ta prkna a pak teprve je ten trám. Ona ta bačkora by ideálně měla ležet minimálně na prknech, ale nejlíp přímo na trámech. Tady je i vidět, jak ten beton praská, protože na něj tlačí bačkora a zatlačuje se dovnitř. Tady bude řešení, že se do stropu vloží další konstrukce, nejčastěji traverza, která přenese zatížení ze sloupku, který nejspíš bude potřeba nahradit delším a ten se opře přímo do té traverzy. Takže současné řešení není teď pro nové podkroví úplně ideální, protože ten sloupek se boří do měkkého podkladu.

Já bych vám rád teď poděkoval za pozornost a těším se na viděnou u některé další videopoznámky o rekonstrukcích.

Chcete dostávat aktuální informace ze stavařského blogu? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší schránky.