Gočár, to není jen jméno prvorepublikového architekta. Jmenuje se tak i střední průmyslovka, kterou po něm pojmenovali, a kde jsem před 19 lety maturoval. Teď jsem využil příležitosti se do školy na 45 minut vrátit, už ne do lavice, ale za katedru. Studentům čtvrtých ročníků jsem přednášel o práci stavebního inženýra na volné noze. Mluvil jsem o tom, k čemu bylo dobré chodit na střední i vysokou školu, o rekonstrukcích, o stavění v Dánsku, o podnikání a blogování.
Na dalších řádcích si přečtěte hlavní myšlenky přednášky, které se týkaly přímo stavění.
Obr. 1: Začínáme s rekonstrukcemi
Střední škola – praxe, vysoká škola – rozhled
Když jsem tak přemýšlel, co mi vlastně která škola dala, tak průmyslovka, to byly hlavně praktické zkušenosti. V laboratořích jsme vyráběli betonové trámečky, a ty jsme lámali, nahazovali jsme zdi na stavbě… Oproti tomu vysoká škola té praxe moc neměla, ale dala mi široký rozhled nad množstvím oborů a specializací, takže si dobře rozumím se statikem i s hydrogeologem.
Obr. 2: Tady jsem strávil 4 roky života
Autorizace – zodpovědnost
Pomyslným zlatým hřebem projektantského vzdělání je autorizace. Když projektant autorizaci nemá, potřebuje někoho, kdo jeho práci bude kontrolovat a zodpovídat za ni. Když zkoušky složí, pak ho nic neomezuje, ale zároveň má velkou zodpovědnost za to, že bude celý projekt v pořádku. Znám projektanty, kteří by autorizaci mít mohli, ale ke zkouškám nepůjdou, protože tu zodpovědnost nést nechtějí.
Projektování – všechno a nic
Po vysoké škole jsem začal projektovat, co mi přišlo pod ruku. Rodinné domy, haly, tunel Blanka nebo kanalizační přípojky pro celé vesnice. Výhoda tohoto přístupu byla, že jsem se vyznal ve všem a nevýhoda, že jsem vlastně nic neuměl pořádně. Takže jsem se musel pořád znovu orientovat v nových a nových tématech a práce mi trvala hodně dlouho.
Stavění v Dánsku
Jaký je hlavní rozdíl mezi stavěním v Česku a Dánsku? V Dánsku se neobalují domy polystyrenem. Staré domy mají uprostřed zdi vzduchovou mezeru, která se vyplní foukanou minerální vatou. U nových domů to funguje podobně, jen minerální vata se zabudovává do zdi v deskách. Přečtěte si o tom v článcích Jak se staví v Dánsku a Jak se rekonstruuje v Dánsku.
Obr. 3: Fasáda dánského domu: 100 mm ytongový panel, 200 mm minerální vaty a 120 mm pohledových cihel
Proč právě rekonstrukce?
Domy staví buď developeři nebo majitelé. Developer chce vydělat, majitel chce hlavně dobře bydlet. Já pracuji pro majitele, protože je to daleko pestřejší práce a baví mě vysvětlovat, jak dům funguje.
Ve specializaci na staré domy vidím velký potenciál, podívejte se na trochu statistik. V roce 2015 vzniklo:
- 7.368 nových bytů v bytových domech
- 13.890 bytů v rodinných domech
- 13.736 bytů rekonstrukcích starých domů (v tom jsou rodinné domy, bytové domy a i nové jednotky v nástavbách).
Tedy rekonstrukce tvoří docela velký díl staveb pro bydlení, ale není to hlavní důvod, proč se jimi zabývám. Já věřím tomu, že není třeba zastavovat stále další pole, louky a lesy, a tak podporuji lidi, kteří chtějí starý dům zrekonstruovat.
Rekonstruovat, nebo raději zbourat?
Co vlastně zbude při rekonstrukci ze starého domu? Základy, nosné zdi, schody a někdy i stropy. A to je všechno. I když si majitel domu myslí, že starý dům je vlastně hotový a je třeba udělat jen pár úprav, ty změny jsou většinou docela radikální.
Obr. 4: Tohle většinou zbyde ze starého domu.
Je to překvapivé ale s bouráním starých domů se setkávám opravdu málokdy. Hlavní důvody jsou dva, první je jednání s úřady. Pokud zbouráte dům v hustší zástavbě, na malém pozemku, nebo u hranic se sousedem, budete mít problém postavit stejně velkou novostavbu, protože bude odporovat současným předpisům. Druhý důvod je, že majitelé nechtějí bourat něco, co stojí, za co už zaplatili a nebo k tomu mají citový vztah.
Nejčastější problémy starého domu
Praskliny jsou nejčastěji způsobené na první pohled banálními problémy, jako je odtrhávající se o několik desetiletí novější přístavba, která si sedá víc než původní dům, prasklý okap, který podmáčí základ, nebo dům úplně bez základu, ale mohou být i daleko závažnější.
Vlhkost vzlíná nejčastěji od země, ale může být způsobena i zatékáním nebo prasklými rozvody.
Nízké stropy nebo střecha v podkroví ukazují, že nejen technické nedostatky komplikují stavbu. Na půdě chcete vybudovat střešní vestavbu, ale překáží jí nosné konstrukce střechy, a když už se s nimi vypořádáte, tak zjistíte, že zateplením krovu se strop sníží tak, že pod ním neprojdete.
Obr. 5: Vestavba je komplikovaná kvůli nízkému krovu
Nevhodná orientace domu ke světovým stranám je problém, se kterým se toho dá dělat jen velmi málo. Pokud máte na jihovýchodní straně k domu přistavěnou garáž, na jihozápadě přímo přiléhá sousední pozemek, takže nemůžete do zdi probourat okna, a zbývají jen severozápadní a severovýchodní strana, do domu vám slunce svítit nebude Příklad vidíte na obrázku 6.
Obr. 6: Dům má většinu oken na severní strany
Budoucnost rekonstrukcí
Domy, které se teď nejčastěji rekonstruují, jsou staré 30-100 let. Brzy se ale začnou rekonstruovat domy postavené po roce 1989, ty jsou často z křehčích stavebních materiálů, jako jsou keramické termobloky, a to může komplikovat další stavební úpravy, protože bloky nemusí unést nástavbu dalšího patra nebo větší zatížení při vybourání nových oken.
S tím, jak se zatepluje stále větší vrstvou polystyrenu, budeme brzy řešit, co dělat s už zateplenými domy. Přidat další vrstvu izolace, nebo tenké zateplení strhnout a nalepit nové, silnější? Je také možné, že se ve stavebnictví, a to i v rekonstrukcích začne víc prosazovat 3D tisk, který by mohl zajistit výrobu speciálních konstrukcí na míru z jednoho kusu.
Obr. 7: Studenti na přednášce
Třičtvrtě hodina přednášky utekla docela rychle a vypadalo to, že to studenty buď bavilo, nebo je alespoň příliš neobtěžovalo, že museli opustit svůj zaběhlý rozvrh a poslechnout si můj výklad.
Na viděnou na některé další přednášce nebo semináři.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích a další dostanete přímo do vaší schránky.
