Větráním uniká z domu teplo. Vy ale chcete mít v domě čerstvý vzduch a zároveň udržet teplo uvnitř. K tomu slouží rekuperační jednotka. Mé zkušenosti s fungováním rekuperační jednotky shrnuje následující článek.

Jak to funguje

Hlavní součásti rekuperační jednotky jsou výměník tepla, zvaný rekuperátor, a dva ventilátory. Jeden ventilátor přivádí čerstvý vzduch zvenčí přes výměník do domu. Druhý nasává vydýchaný vzduch z místností a přes výměník jej vyfukuje ven.

Ve výměníku teplý vydýchaný vzduch z domu předává své teplo chladnému vzduchu, který přichází zvenčí. Účinnost jednotky je 80 – 90 %.

V zimě, kdy bylo venku -6 °C a v místnosti +22 °C, měl vzduch, který přicházel do místnosti, teplotu +19 °C.
Rekuperační jednotka potřebuje ke svému provozu elektřinu pro pohon ventilátorů a napojení na kanalizaci, protože v ní kondenzuje voda.

Při průchodu 120 m3 vzduchu za hodinu spotřebovala rekuperační jednotka 1 kWh elektrické energie za den.

Rozvod vzduchotechniky

Nejnáročnější pro instalaci rekuperace je zřízení rozvodů vzduchotechniky v domě. Na vzduchotechniku je napojena rekuperační jednotka.

Potrubí jsou potřeba dvě. Jedno přivádí čerstvý vzduch do ložnic, obývacího pokoje a chodby. Druhé odsává vydýchaný vzduch ze špinavých místností jako jsou WC nebo kuchyně. Mezi místnostmi vzduch proudí mezerou pod dveřmi, ta stačí vysoká 0,5 cm.

Proudění vzduchu mezi místnostmi není vůbec poznat.

Rozvody vzduchotechniky se vedou buď pomocí pružného potrubí v sádrokartonovém podhledu, nebo pevným hranatým potrubím v podlaze. Hadice jsou poměrně velké, mají průměr 10 až 16 cm + 2 cm tepelné izolace.

Při instalaci potrubí je třeba dávat pozor, aby se potrubí nepromáčklo, pak jím vzduch neproudí.

Vzduchotěsný dům

Aby rekuperace dobře fungovala, je třeba, aby byl dům co nejtěsnější, jinak by nasávala studený vzduch škvírami zvenčí.
Těsnost domu se měří Blower door testem. Vzduch v domě by se měl vyměnit maximálně 1,5 x za hodinu. Pro srovnání, běžný dům má výměnu vzduchu 3x-4x za hodinu, pro pasivní domy je požadavek na výměnu vzduchu dokonce 0,6 x za hodinu.

V rekonstruovaném domě je skoro nemožné dosáhnout požadované vzduchotěsnosti.

A co větrání okny?

Proč pořizovat na větrání stroj, když můžeme otevřít okno? Oknem nám při větrání uteče teplo a nedokážeme pomocí něj vyvětrat dost na to, abychom měli v místnosti stále čerstvý vzduch.

Masivní výměna starých netěsných oken za nová, velmi těsná (dřevěná nebo plastová) způsobila, že se podmínky v budovách zhoršily. Těsná okna a tudíž i horší větrání mají za následek špatný vzduch v místnostech, plísně, vlhkost. Říkáme tomu nemoc moderních budov.

Vzduch, který vnímáme jako čerstvý, je vzduch s malým množstvím oxidu uhličitého (CO2). Měří se v ppm (miliontina objemu). Venku v přírodě je ve vzduchu přibližně 350 ppm CO2, venku ve městě 550 ppm, hygienická hranice, kdy začne množství CO2 člověka ovlivňovat je 1000 ppm.

 

Co to s námi dělá?

1000 – 2000 ppm: pocit ospalosti a horšího vzduchu
2000 – 5000 ppm: horší koncentrace, snížená pozornost, bolesti hlavy
více než 5000 ppm: pocit nevolnosti a těžkého vzduchu, zvýšený tep
60 000 ppm:  upadáme do bezvědomí

(zdroj: Manuál energeticky úsporné architektury)

 

Experiment větrání okny a větrání rekuperací

Vyzkoušel jsem, jak se mění množství CO2 v ložnici přes noc při větrání okny, a když je zapnutá rekuperace.

1. den, zapnutá rekuperace

Přes den hodnota CO2, klesla přibližně na 550 ppm (venkovní hodnota v Praze), večer nebylo nutné větrat okny. Přes noc postupně narostlo množství CO2 na 1200 ppm, kde se celou noc drželo. Ráno po odchodu z místnosti postupně hodnota klesla opět na 550 ppm.

 

2. den, vypnutá rekuperace, otevřeny dveře v celém bytě

Po vypnutí rekuperace druhý den odpoledne hodnoty pomalu rostly. Vyklopením okna na 10 minut se vzduch zlepšil jen přibližně na půl hodiny. Hodnoty narostly do rána na přibližně 1800 ppm. Kdy následovalo druhé větrání, vyklopení okna na 10 minut. Hodnoty opět klesly jen na chvíli.

3. den, vypnutá rekuperace a zavřené dveře v ložnici

Přes den, kdy v ložnici nikdo nebyl, klesly hodnoty CO2 pouze na 1000 ppm. Přes noc při zavřených dveřích v ložnici vystoupaly hodnoty na 2800 ppm, což si ráno vyžádalo otevření oken dokořán a důkladné vyvětrání. Po zavření oken ale byla koncentrace CO2 stále vysoká, 1200 ppm. Zapnutím rekuperace množství CO2 pomalu kleslo na 500 ppm.

Shrnutí experimentu

  • je-li zapnutá rekuperace, nemusíte myslet na to, že byste měli vyvětrat,
  • otevření oken má jen krátkodobý efekt, přibližně na 0,5 h. Zvláště pokud se okno pouze vyklopí na několik centimetrů.
  • s těsnými okny množství CO2 nedokáže klesnout na příjemné hodnoty, ani když lidé v místnosti nejsou,
  • zhoršený vzduch v místnosti si většinou neuvědomíme, zvykneme si na něj.

Toto měření se týká jedné konkrétní místnosti, nejde použít obecně. Ale dobře poslouží pro představu o tom, jak se mění kvalita vzduchu.

Kdy použít rekuperaci?

  • v pasivním a nízkoenergetickém domě, aby splnil podmínky, je rekuperace nutná,
  •  ve starším rekonstruovaném domě, kdy sice rekuperace nebude mít tak velký efekt na úsporu tepla, ale pro větrání bude dostatečná,
  •  v bytě v paneláku, pokud se na tom dohodnou všechny byty nad sebou a vymění se celá stoupačka vzduchotechnického potrubí,
  • v jednotlivé místnosti, existují i malé jednotky pro jedinou místnost.

Fakta o rekuperaci

  • Pokud máte rekuperaci, můžete větrat okny, ale vzduch v místnostech je stále dost čerstvý, takže jen málokdy máte pocit, že je třeba vyvětrat,
  •  rekuperace není klimatizace, pouze vyměňuje vzduch,
  •  v domech s rekuperací se se používá cirkulační digestoř bez vyústění ven, zachytí nečistoty a vzduch odvětrá rekuperace ve stropě,
  •  pokud máte velmi těsný dům, nemůžete v něm vařit na plynu. Oheň sporáku by spotřebovával příliš mnoho kyslíku z místnosti,
  • vzhledem k hluku z rekuperační jednotky je vhodné, aby byla umístěna na záchodě nebo v technické místnosti. Hlučnost závisí na typu a průměru přívodních potrubí.

Závěrem

Rekuperace je ve stavbách pro bydlení zatím novinka, ale do budoucna se stane standardem podobně jako klimatizace v automobilech. Jejím hlavním účelem je ušetřit teplo a vyvětrat z bytu vlhkost, pachy a oxid uhličitý.

 

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.