Pojďte se se mnou podívat do domů postavených za první republiky a poodhalte kousek z práce stavebního inženýra. Začneme v archivu stavebního úřadu, odhalíme tajemství sklepů a vystoupáme na, v létě rozpálenou, půdu.
Když chystám rodinný dům k rekonstrukci, vedou mé první kroky do stavebního archivu. Ve sklepě stavebního úřadu jsou uložené složky, které popisují historii domu od jeho postavení přes všechny přestavby až do současnosti. Úplně vespod leží výkresy nadepsané ozdobným písmem a na vrchu zápisy z jednání a dokumenty psané na stroji s razítkem národního výboru. 
Obr.1: Tak se kreslilo ve 20. letech minulého století
Do archivu se nedostane jen tak někdo. Do výkresů může nahlédnout jen majitel domu nebo jeho zástupce s plnou mocí. A tak odcházím s ofocenými výkresy a moje plná moc k vyzvednutí dokumentů přibyla do složky, kterou založil před 90 lety prvorepublikový úředník.
Teď už se mohu vydat do starého domu. Mým úkolem je celou stavbu zdigitalizovat, tedy převést do kreslicího programu Autocad. Několik let neobývaný dům páchne zatuchlinou. Setřu vysokou vrstvu prachu ze starého stolu, rozkládám výkresy z archivu a porovnávám, zda odpovídají skutečnosti.
Moc ne. I za první republiky se stavba oproti plánům při stavbě hodně měnila. A několik černých přístaveb z 50. a 80. let 20. století udělaly z archivních plánů cáry bezcenného papíru. Alespoň že výšky pater odpovídají.
Obr.2: Pozemek i dům jsou řádně zarostlé
Beru čistý papír, obyčejnou tužku, pásmo a laserový metr a začnu postupně od sklepa přeměřovat dům. Tato tradiční metoda je pro projekt nejlepší. Dřív jsem zkoušel nechat dům změřit od zeměměřičů se supermoderními přístroji, ale milimetrová přesnost mi nakonec projekční práci tak zkomplikovala, že jsem stejně musel vyjít s metrem v ruce a doměřovat ručně. Zeměměřičské zaměření ale nezavrhuji, když je nepřehledný a členitý pozemek, nechám si změřit okolí domu a návaznosti domu na zahradu.
Prolézat starý dům při zaměřování mě baví. Práce je to náročná, nedá se vydržet víc než 2-3 hodiny a člověk při ní objeví spoustu pokladů. Jsou to zařízení, u kterých už nikdo netuší, k čemu sloužila, místnosti s historickými klenbami nebo neobvyklé dveře a okna. Asi největším pokladem, který jsem objevil, byla tajná chodba ve sklepě se studánkou a spoustou pavučin, která sloužila nejspíš pro odvodnění prudkého svahu. I tu jsem změřil.
Obr.3: Ani tajná chodba se studánkou zaměření neunikla
Mám rád půdy, v létě rozpálené do běla, se spletí krokví a sloupků. Ty je třeba změřit a zhodnotit, jestli můžeme dřevěné konstrukce zachovat nebo ne. Střech je škoda, často se totiž musí zbourat. Majitelé domů chtějí většinou vestavět podkroví. S tím se dřív nepočítalo, a tak jsou staré půdy protkané sloupky, pásky, vaznými trámy nebo vaznicemi a místnosti se mezi ně nevejdou. Proto se nakonec celý složitý krov zbourá a místo něj postaví jednoduchá dřevěná konstrukce, která po obložení sádrokartonem není vidět a splňuje požární předpisy. Při takovém průzkumu se člověk dostane stavbě doslova na tělo a naučí se hodně o umění mistrů tesařů z dob dávno minulých.
Obr.4: Konstrukce zvaná „stojatá stolice“ nenechává moc místa pro vestavbu
Digitální foťák je můj věrný pomocník. Na stavbě nafotím i stovku snímků různých koutů, dveří, schodů. Po návratu k počítači se snažím dát z fotek a měření dohromady skutečnost, překreslování se střídá se rvaním vlasů. Jak to, že rozměry domu navzájem neodpovídají? Zdi v místnostech nejsou navzájem rovnoběžné, schody jsou křivé a zapomněl jsem vyfotit, kde je ve sklepě hlavní uzávěr vody. Takže zpět do domu, měřit a fotit.
Obr.5: Pásmo, laserový metr a desky na zakreslování – moji pomocníci
Je hotovo! Výsledkem je digitální dům v počítači, který se od toho skutečného liší jen o pár centimetrů. A já se konečně mohu dát do vymýšlení, jak z něj udělat bydlení pro moderní rodinu. A jaké jsou rozdíly mezi bydlením před sto lety a v našem 21. století? Na to se podíváme zase někdy příště. Zatím si přečtěte některé další příběhy.
Pokud se chystáte na rekonstrukci domu, dejte vědět, rád vám s ní pomohu.
Líbil se Vám tento článek? Podělte se o něj s přáteli.
