Jak hluboké jsou základy? Unesou trámy pod podkrovím novou půdní vestavbu, nebo je třeba je zesílit? A vejde se vůbec nová podlaha místo původních vrstev nad současné trámy? Na tyto otázky nejlépe odpoví sondy, které se před stavbou udělají do konstrukcí nebo zeminy kolem domu.

Setkávám se často s dotazy majitelů domů, zda a kde všude mají sondy udělat. Z mých zkušeností je nejlepší se sondami u kompletní rekonstrukce počkat, až se začne připravovat projekt a z něj vyplynou přesná místa a potřebné parametry sond.

Obr.1: Sonda do podlahy nad dřevěným trámovým stropem

Co to vlastně sonda je?

Je to díra nejčastěji do podlahy, stěny, nebo do země kolem domu. Vytvoříte ji kopáním, vrtáním, nebo řezáním. Cílem sondy je zjistit, jakými vrstvami prochází, změřit jejich tloušťku, případně rozměry prvků, které se pod povrchem nachází. Sondy tak odhalí i umístění konstrukcí, na které není z povrchu vidět, třeba zda se příčkou nachází trám, nebo je průběžná přes několik pater.

Při vytváření sondy se musí dávat pozor, aby se nosné konstrukce nepoškodily, trámy, nebo traverzy neřežeme, ale rozšíříme sondu kolem nich. Musí se dávat pozor, aby se nenarušila statika domu. Sonda, která u dřevěného stropu skončí na záklopu nad trámy nedá dost informací, tedy ji je třeba prohloubit.

S prováděním sond je to komplikovanější, pokud se v místnostech, kde je potřebujeme dělat bydlí a třeba ještě několik měsíců než se začne stavět se tu bydlet bude, proto by měla jít taková sonda zase zakrýt, nebo být na místě, kde nepřekáží.

Je možné využít i improvizované sondy například v prostupech skrz stropy v místě zrušeného vedení vytápění. Nebo sledovat místa, kde je konstrukce odkrytá. Například v podkroví nebo v technické místnosti s neomítnutými stěnami zjistíme velké množství informací o tom, jak byl dům stavěný, aniž bychom museli stěny porušit.

Obr.2: Improvizovaná sonda v místě prostupu vytápění

Sondy do podlah a stropů

Nejčastěji u rekonstrukcí potřebuji nechat vytvořit sondy do podlah. Taková sonda ale musí projít až do nosné konstrukce, například u trámových stropů až do dutiny mezi trámy.

Obr.3: Zdokumentovávání sond

Příklad 1. Sonda do podlahy s trámovým stropem

Sondou se zjistilo následující souvrství:

  • Parkety 20 mm
  • Prkna 22 mm
  • Násyp s polštáři 80 mm
  • prkenný záklop 22 mm
  • trámy a vzduchová mezera 240 mm
  • prkenné podbití 18 mm

Při budování sondy se odkryl i trám. Šířka trámu je 150 mm a osová vzdálenost mezi trámy cca 1000 mm.

Co to znamená pro přípravu stavby?

Když se bude dělat nová podlaha, tak se se vybourají všechny vrstvy až na prkenný záklop nad trámy. Ze sondy tedy vyplývá, že nové podlahové souvrství může mít tloušťku maximálně 144 mm. To je pro běžnou podlahu nad jinou místností dostatečné a vejde se sem i podlahové vytápění. Horší by to bylo, pokud by v podlaze měla vést kanalizační trubka, ano, ale jen na krátkou vzdálenost, aby se zachoval spád potrubí.

Sondou se zjistila i šířka trámu a rozteč trámů. To je důležitý údaj pro práci statika, který zjistí, zda trámový strop unese zatížení podlahou a užitným zatížením od nábytku a lidí, kteří tam budou chodit. Problém to může být pokud se rozhodnete udělat půdní vestavbu na původním stropě, kde se dříve s obytnými místnostmi nepočítalo, pak statik spočítá zda a čím je třeba stropní trámy zesílit.

Příklad 2.  Sonda do podlahy nad klenbou

Souvrství:

  • Dlažba 10 mm
  • Betonová mazanina 100 mm
  • Cihelná klenba

V tomto případě jde o bytový dům, kde jsou stropy nad sebou stejné. Podle viditelné klenby, která tvoří strop nad místností se sondou je zároveň vidět, že mazanina bude mít proměnnou tloušťku, ve vrcholu klenby bude silná jen cca 70 mm a v patě 110 mm.

Tedy celková tloušťka podlahy nad klenbou je 80 – 120 mm. Nová skladba, pro tuto místnost je ale silná 100 mm. Teď je třeba řešit, kde získat chybějící centimetry kvůli menší tloušťce ve vrchu klenby. Bude vyšší úroveň podlahy v místnosti a v prahu malý schůdek? Nebo se změní skladba?

Obr.4: Sonda v betonové mazanině nad trámovým stropem

Sondy do stěn

Z čeho je nosná konstrukce stěny? Je nad otvorem opravdu překlad? Na to odpoví sonda do stěny.

Nejčastěji se oseká omítka, nebo se do stěny vyvrtá díra. Případně se využije místo, kde už jsou spodní vrstvy viditelné, třeba v technické místnosti.

Materiál nosných konstrukcí stěn je důležitý pro statika. Například při spojování obýváku s kuchyní dokáže říci, jestli bude stačit nad budoucím otvorem položit překlad a boky stěn zvýšené zatížení unesou. Případně, zda bude boky třeba zesílit, ať už přezděním špalet, nebo ocelovými sloupky.

Sondy do terénu kolem domu

Sondami v terénu kolem domu se zjistí geologické a hydrologické poměry kolem stavby, tedy jak je zemina únosná nebo jak hluboko je podzemní voda. To potřebujete vědět pro nové základy, nebo přitížení těch původních.

Sondy, kterými se zjistí parametry zeminy vrtá geolog, který je také vyhodnotí a sepíše zprávu s parametry zemin, ta  je pak podklad pro práci statika. kolem starších domů jsou často navážky, kterými se terén dorovnával a ty mají špatnou únosnost, proto se musí základy prohloubit až na rostlý terén.

Přímo u stěn domu se dělají kopané sondy, těmi se zjistí, jak hluboké jsou základy, z jakého jsou materiálu, nebo jaký má konstrukce pod terénem průřez, základy se mohou v podzemí rozšířit, nebo se ukáže, že stavba vůbec základy nemá.

Například, po vykopání sondy u nosné stěny domu se zjistilo, že je základová spára asi metr pod povrchem, bok stěny je těsně pod zemí odskočený směrem ven a velmi nerovný, s odskočením bude třeba počítat při zateplování soklu a nerovnosti bude třeba vyrovnat například omítkou, aby bylo možné stěny natřít hydroizolačním nátěrem.

Další hlubší vrtanou sondou v jiném místě zjistil geolog, že únosná vrstva zeminy je 1,3 m pod terénem, nad tím jsou málo únosné navážky. Tedy nové základy budou muset být hlubší, než by byly  únosnější zemině.

Materiál základů je nejčastěji beton, mohou být ale také z lomového kamene.

Obr.5: Venkovní sonda podél stěny odhalila historickou provětrávací dutinu

Zemními sondami se dají zjistit i informace o objektech, o kterých se nevědělo, například sonda u nosné stěny domu odhalila dutinu před stěnou, která pravděpodobně sloužila jako ochrana proti zemní vlhkosti a bude s ní třeba při stavbě počítat.

Sondy do betonových konstrukcí

Cílem takových sond je zjistit průměr prutů původní výztuže, pokud tam vůbec jsou,  jejich vzdálenost, případně kvalitu betonu. Je to informace pro statika, zda původní stropní deska potřebné zatížení unese, nebo ji bude třeba vyztužit případně podepřít.

Obr.6: Sondy do stropní konstrukce, kterými se zjistila vzdálenost výztuže a odkryly dutinové panely

Další sondy

Zkoumat je možno i další materiály, například stropní trámy a krokve, u těch se ale setkávám s tím, že se u rodinných domů v případě pochybností spíše, celé vymění, než by se do nich vrtalo. Zachování se bude řešit spíše u historicky hodnotných krovů nebo u kulturních památek.

Sondy zároveň nemusíte dělat jen pro stavbu, ale i pro vlastní potřebu, když se o stavbě potřebujete dozvědět další informace, pozor, ale, aby bylo možné následně sondu zakrýt.

Jak postupovat

Sondy nedělejte jen tak. Doporučuji vyjít z požadavku toho, kdo sondu vyhodnotí a následně využije, nejčastěji jsem to já jako stavební inženýr pozemních staveb, nebo statik.

Ideální doba je v okamžiku, kdy je základní představa, jak bude rekonstrukce vypadat, což je obvykle po přípravě studie. Jakmile se rozpracuje technická část projektu, vytipujeme se statikem místa, kde je třeba sondy udělat. Po tom, co jsou hotové je přijdeme prohlédnout a popsat, nebo pokud je kope a vrtá geolog, tak vycházíme z podkladů, které zpracuje. Může ale nastat situace, kdy je třeba sondy provést dříve, například pokud se ověřuje, zda je možné postavit přístavbu a zemina ji unese.

Sondy do konstrukcí nejčastěji zadá k vyříznutí a vybourání investor stavby, někdy si je udělá sám. Geologické sondy pak zařizuje geolog.

Co sondy neodhalí

Sondy nejsou ale dokonalé. Odhalují jen malý kousek prostoru, se kterým se bude pracovat. V okamžiku, kdy se celá konstrukce odstraní, může se ukázat, že o metr nebo dva dále to vypadá jinak, betonový podklad na dně sondy, který vypadal rovný se po odkrytí celé podlahy místnosti svažuje, nebo betonové stropní desky jsou každá jinak vysoká. To už je třeba řešit v průběhu stavby.

Sonda je užitečný pomocník

Při výměně skladeb podlah už předem víte, zda se tam nové souvrství vejde nebo nevejde, nebo zda trámy vestavbu unesou a statik má čas spočítat nové konstrukce. Získá se tak čas, který je potřeba pro řešení problému. Toho je, když stavba běží docela málo, materiál je nakoupený a musí se improvizovat.  Sondy mají smysl, protože nám dají nahlédnout do konstrukcí domu a pomohou rekonstrukci co nejlépe naplánovat.

Chcete dostávat aktuální informace ze stavařského blogu? Přihlaste se k odběru Novinek o rekonstrukcích dole na této stránce a další dostanete přímo do vaší schránky.